CITRUSY.CZ

Tak som testol "kolíčkovú" metódu na vrúbloch, čo som dostal u Petra Broži 15. mája a funguje to
nikdy ma nebavilo to omotávanie, tak mám konečne šikovnú metódu.


Nejaké oreginál vrúblovacie kolíčky som videl na predaj v Baumaxe, boli určené na vrúľovanie uhoriek - nabudúce si ich pozriem lepšie - sú na väčšie priemery, ale tuším majú slabšiu pružinu ako količky na prádlo.

Kruci, já na to letos zapomenul .... ale vedu to v patrnosti. Čím je něčo jednodušší, tím více se mi to vždy líbí a i výsledky bývají nejlepší.

Tak to jsem rád že to někdo vyzkoušel a je spokojen. Já jsem pořád špekuloval jak se vyhnout vázání a tak jsem vyzkoušel kolíčky a ono to vyšlo Kolíčky používám pořád.

mne sa to moc verit nechcelo ale ked vidim vase uspechy tak som to viskusal tiez

Má to len jedno malé mínus - na čo treba dať pozor, že pod pet-flaškou
ak sa príliš narosí, može voda kvapnúť do ranky čo nerobí dobrotu.

Já ty ranky zatírám voskem a je pohoda. Roub v pet. flašce nerosím vůbec, dám tam víčko a vlhkost se drží stále na stejné úrovni, když roub začne růst víčko vyhodím nechám asi týden a flašku sundám úplně a roub roste dál. To je moje zkušenost, tak hodně štěstí při roubování vám všem přeje Josef.

Já už se pomalu zase vracím k igelit. sáčkům,místo vršku s PET lahve.Pod PET-kou se pořád dělá plíseň,asi málo větrám ale pod sáčkem je to takové vzdušnější,plísně se netvoří,spíš to trochu vysychá časem a občas porosím stěny sáčku.

Přeji hezký den. Nedávno sem dostal citrusovník a chci se zeptat. Když je citrusovník pravokořený, jak se dá rozmnožit? Můžu ho rozmnožit jen ustřihnutou větvičkou? A musí se ta větvička potom naroubovat nebo ne? Děkuji za reakci. Ještě dodám, že sem úplný nováček.

To, jestli je pravokořenný (tedy řízkovaný) nemá žádný vliv na možnosti jeho dalšího množení ať již dalším řízkováním (v případě citroníků a dalšíchj kyseloplodých odrůd, které lze s úspěchem řízkovat) nebo roubováním.
Michal

Tak jestli tomu rozumím, i když se mi podaří nařízkovat a namnožit, musí se naroubovat.

Nie pokial rozmnozujes odrezkom nemusis ho roubovat

Jinými slovy, pravokořenný znamená, že je na svých kořenech. Může to být buď semenáč, vypěstovaný z pecky. Kořeny mají stejný původ jako rostlina, celá rostlina jak kořeny, tak kmínek, listy květy, jsou tvořeny z buněk se shodnou DNA. To není Váš případ, jelikož by jste se nedočkala plodů tak brzy. Bude to rostlina řízkovaná. Ustřižená větvička, která z adventivních pupenů zakořenila. Tato rostlina je geneticky naprosto shodná s matenicí, je to vlastně ta samá rostlina, jen v jiném květináči, kořeny jsou opět geneticky shodné s matenicí i nově vzniklou rostlinou. Je tedy také pravokořenná, má vlastní kořeny. Jelikož je geneticky shodná s matenicí, plody, květy atd. budou rovněž shodné. Samozřejmě v závislosti na velikosti rostliny a na prostředí. Pravokořenné jsou i rostliny in-vitro namnožené. Jiný případ jsou rostliny roubované, nejsou pravokořenné. Semenáček, který samozřejmě pravokořenný je, seříznete, na něj naroubujete ušlechtilou odrůdu, ta však již pravokořenná není. Roste na kořenech jiné rostliny, podnože, mnohdy i jiného druhu rostliny, kořeny a nejspodnější část kmínku má jinou DNA, než korunka a kmínek od roubu výše. Není tedy pravokořenná. Pokud korunku ustřihnete pod roubem, je možné že z podnože vyroste nová rostlinka, však již bez jakéhokoliv vlivu roubu, který na ni byl, tedy vyroste ta samá rostlinka, jakou je podnož. Roubování, řízkování, hřížení apod. se nazývá vegetativní množení. Rostlina touto cestou vzniklá je naprosto shodná s mateční rostlinou. Pokud je matenice odolná proti některým virům, nově vzniklá rostlina to přejímá, pokud má mateční rostlina velké květy a červené plody, potomek bude mít to samé. Vegetativní množení tak slouží k namnožení rostlin s jistými kvalitami, a ač se jich namnoží klidně tisíce, všechny jsou vlastně stejné, stejně dobré, nebo špatné, zároveň se urychlí plodnost. Každý organismus proto, aby se mohl rozmnožovat, plodit musí do jistého stádia dospět, u citrusů to trvá dosti dlouho, desítky let. Jelikož vezmete řízek či roub z již plodící rostliny, tedy již dospělé, nemusí si opět projít juvenilním stádiem, dětstvím, než začne plodit. Dětství již má za sebou, je dospělá, jak matenice, tak její větvičky a z nich vyrobené rouby. Berete vlastně kousek již dospělého organismu. Řídí to fytohormony. Plodit začne záhy, jde jen o to, zda kořenový systém podnože, tedy rostliny mnohdy značně nedospělé jsou schopny uživit plody. Generativně vzniklé rostliny, tedy vypěstované ze semen, nemusí přejímat vlohy po rodičích, je to to samé jako vaše děti, vznikli rovněž generativní cestou, jsou novým organismem, jedinečným a neopakovatelným. Něco podědí po vás, něco po partnerovi a výsledek je vždy nejistý, nejsou vaším klonem ani kopií. Rostliny namnožené vegetativně, tedy roubovanci, řízkovanci, hříženci jsou v pravém slova smyslu klony, ne že by byly kopií matenice, oni jsou to samé co matenice, rostlina ze které byly odděleny.

Děkuji všem za reakce a přeji mnoho úspěchů a radosti s citrusy.

Řízkování a roubování používame když chceme zachovat vlastnosti púvodní rostliny. Pokud púvodní rostlina plodila, tak po řízkování nebo roubování bude nová rostlina taky plodit až povyroste. Zakořeněná rostlina "funguje" v podstatě stejně bez ohledu na zpúsob rozmnožení. Další množení nesouvisí s tím prvním.

Dobrý den.
Můžete mi popsat jak roubujete např. mondarinky, nebo kalamondin? Ty maj 2 roky staré větve 2mm tlusté nitěnky a mě se je nějak nedaří naroubovat. Protože mám tlustou podnož (12mm průměr) zkoušim to za kůru. Ale ty rouby, než aby mi udělaly radost, tak raději spáchají sebevraždu. Nemůže to být tím, že třeba ty niťěnky jsou hubené a ta kůra je třeba tlusčí, než ten roub? Mě se to nějak nezdá, ale nevim. A když se roubují na podnože, třeba 5mm průměr do rozštěpu (mezi citrusáři asi osvědčená klasika), tak ty 2mm "titěráky" dáte doboku aby kůra podnože a roubu navazovaly a zamotáte páskou a pod pytlík? Teorii jsem se snažil nastudovat co nejlépe, ale u mě se rozchází s praxí. Ondra