CITRUSY.CZ

Tak toto se mně Vanhelsingu nelíbí , to si Dáša určitě nezasloužila, není konfliktní. A protože vím, že pro toto forum udělala hodně ( viz třeba topicy o mučenkách ), tak se ji musím alespoň takto zastat.


Ja jsem tady někde psal o těchto rostlinách, ale nyní to nenohu najít, nějak ta možnost Search nefunguje, jak bych si představoval. Takže zkráceně :
opatrně odstranit (třeba odmočením) zasolenou převážně těžkou pěstební zeminu. ošetřit kořeny (poškozené podpořit i stumulátorem), zmenšit obdobným způsobem i korunu, odstranit plody apod a přesadit do nového substrátu (vláknitý substrát či rašelina+perlit) a podpořit růst.

Také se musím Dáši zastat. A požádát všechny, aby se pro odlišné a třeba i neuvěřitelně znějící skutečnosti nedívali na dotyčného jako na lháře. Opravdu nemáme jediný důvod lhát. Píšeme jen konkrétní osobní zkušenosti - nic víc, nic míň.
Pan Bajer z Adava je starý citrusář a o tom, že jím v srdci zůstal, vypovídají i jejich krásné prostory, i jejich výpěstky. Jejich způsob pěstování a množení citrusů se neustále vyvíjí, když se něco v praxi neosvědčí, tak přechází k jinému způsobu. A to si na Adavu nesmírně cením, proto mám k němu i nadále velkou důvěru.
Naše popsané zkušenosti byly z rozmezí několika let a právě tomu také odpovídaly. Řízkované podnože byly množeny pomocí toho tunýlku z textilie, který držel nejen zeminu, ale i vlhkost - při profesionálních podmínkách zahradnictví pro rostliny nepochybně optimální. Šnek měl ve svých vývodech jistě také 100% pravdu - v optimálních podmínkách není problém zakořenit delší řízek. Věřím, že při udržování přiměřené vlhkosti (v souladu se složením substrátu) by ani s touto textilií nebyl v bytových podmínkách - tedy při teplém zimování problém. Ten nastal až ve chvíli, kdy jsme rostliny na těchto podnožích ponechali ve studených sklenících (u mne např. asi od půlky až konce října do konce března v dormančních teplotách, z toho hodně dní jen kolem 0°C popř. těsně nad, ale i pár stupňů pod). Dáša i já jsme měly před těmi pár lety řízkované citranže. I třeba Zdeněk potvrdí, že vlhká, chladná zemina po pár týdnů (natož měsíce!) jejich kořeny prostě zničí uhnitím. Tam, kde byla moje minimální zimní zálivka rostlin na trifoliátách zcela bez problémů, řízkované citranže, obalené zálivkou nasáklou textilií prostě neměly šanci. A to je prostý fakt.
Loni jsem možná měla s tou řízkovanou podnoží citrumela (a ponechanou textilií) jen obyčejnou smůlu - výjimka někdy potvrzuje pravidlo.
U podnoží semenáčů (ať jakýchkoliv) není k použití téhle textilie důvod, sází (možná už i sejí ) do plastových sadbovačů, proto loni či letos máte všichni rostliny jak mají být (a bez hadry).
Nezbývá mi, než zdůraznit, že já o tom, že vy ostatní jste v kořenech žádnou hadru neměli, ani na okamžik nepochybovala. A jak vyplývá při přečtení Dášina příspěvku, tak ani ona ne. Vola neděláme z nikoho z vás (to ostatně ani nejde, to může ze sebe udělat jen každý sám ). Takže prosím (někteří) lépe čtěte a také přemýšlejte. Jinak si skutečně tohle fórum vzájemně otrávíme

Souhlasím ... ale to už jsem víceméně v předchozím příspěvku říkal.
Myslím, že jsme se dobrali i toho, jako to pravděpodobně ve skutečnosti bylo a je, což je fajn .... ale stejně tak myslím, že to lze i bez podivných nálad.

šneku, vřelý dík, podmisky nemám musel jsem je kvůli větru naskládat do loden, viz foto jsou dost vysocí a neustále ležely Jenom ty z těch pěstebních podložek musím vyndat..

Takže, Michale Šneku, díky za podporu Až mi dojdou objednané rostliny, dám vědět, jaký je stav.
Letos už to snad nebude aktuální, ale abych tuhle nešťastnou "Kauzu hadra" uzavřela, přikládám foto útržku té textilie, rozervané a odtrhané z kořenů, který jsem našla vedle skleníku. Jen pro "strýčka Příhodu", kdyby náhodou měl ještě někdo smůlu...

Nestěžujte si, že jste "nedostal kloudnou radu". Rozhodně to není proto, že bychom snad dobře poradit nechtěli. Zodpovědný pěstitel (resp. zodpovědný "kdokoliv") radí pouze tam, kde poradit umí. Ale jako není na vše lék u lidí, tak není ani u rostlin. Existuje např. choroba, známá z plantáží jako náhlé prosychání citrusů, proti které není obrany - můžete se třeba stavět na hlavu a rostlina přesto odumře. Já mám také několik rostlin, jimž postupně prosychá větev po větvi - a nedokážu s tím nic udělat. Pak mi nezbývá, než aspoň rychle zaroubovat odrůdu na jinou podnož a postiženou rostlinu nechat osudu...

Vypadá to jako jedna z mnoha druhů geotextilií.
Svého času jsem podobnou GT zkoušel místo drenáže na dně nádob. A? S hniobou kořenů jsem problémy sice neměl (moje rostliny mají spíše extrémně prokořeněné nádoby a v nich není udržet nižší vlhkost v zimě až takový problém, ale u méně prokořeněných ... no nevím jak by to dopadlo, ale tuším), ale obrovský problém však byl přesazování a s ním spojené odstranění této textilie. Ne, že by přímo prorostla (to by ani neměla), ale spíše kořeny zcela obrostla, možná přesněji řečeno s kořeny srosla (kořeny se naprosto dokonale propletly s vrchními vláky geotextilie a bylo to prakticky neodstanitelé ... resp. odstranitelné, ale vč. velké části právě těch nejaktivnějších kořenů. A tak jsm s tímto způsobem drenážování přestal - vydrželo to přesně do přesazení první rostliny, kdy bylo jasné, že tudy prostě cesta nevede.

Nevím jak hotové rostliny od p. Matějky, ale mně rouboval ještě než jsem se k tomu odhodlal sám šest semenáčků 15.03.2008 hlavně také proto že jako úplný začátečník nevlastním rostliny ze kterých by jsem mohl odebrat rouby a tady jsou.

Ja som sa stretol nie z hadrou ako pise pani Iva ale s kamenou vatou
na rastlinach z Baumaxu a tiez to skoro neprezili kalamondin stepeny na
riskovanej podnozi dostal hnilobu korenoveho krcka a len tak tak som ho
zachranil.

Tentokrát za to nemůže Search na Citrusy.cz (promiň Admine ), už jsem si vzpomenul já to totiž psal jako e-mailovou odpověď na dotaz Krummeho a bylo to zveřejněno na jiném foru a tam jsi v té době Vanhelsingu byl a tak to snad i četl. Pokud ne , tak kopíruji i sem (bylo to určeno jako soukromá odpověď kamarádovi a na forum bych volil diplomatičtější výrazy. Ale když už to bylo zveřejněno, tak to snad nebude vadit ani zde, malinko to upravuji) :
K problémům rostlin od J.Matějky:
Rostliny, které vozí, jsou pěstované ve venkovním prostředí. Tedy nejen u něj doma, ale především odmalička v Kalábrii. Proto tak vypadají - větrem ošlehané, omlácené kroupami apod., prostě často nevzhledné - ale pozor jsou otužené s vyzrálými větvemi s obrovským potenciálem dalšího růstu a brzkého plození.
Tyto rostliny jsou určené na plantáže a tam se při výsadbě seříznou a potom po zakořenění začnou valit. Proto nejsou tak upravené a se zapěstovanou korunkou jak jsou rostliny z Bau....
Jedinou vážnou chybu mají v občasném výskytu škůdců a v nekvalitním substrátu - zřejmě zasoleném - jsou živeny od mládí kapénkovou závlahou s umělými hnojivy. V Itáli to nevadí, vysadí se na plantáž, seříznou, kořeny zajedou do okolní půdy a už to valí. U nás je potřeba tyto rostliny ihned přesadit, co nejvíce (není to lehké) odstranit z kořenů ten beton v kterém jsou pěstovány, seříznout a začít vytvářet tvar, na plody první rok-dva zapomenou. Potom to funguje a vyplatí se to.

Rostliny z Bau... Jsou vypěstovány v "laboratorním" skleníkovém prostředí z řízenou teplotou, vlhkostí, hnojením, postřiky apod. Jsou plné květů či plodů, aby se dobře prodávaly. Podle mě jsou desetkrát horší než ty z Kalabrie. Ale amatéři to nepoznají a kupují podle vzhledu. Proto se jich u nás prodají desetitisíce (většina skončí v kontejneru) a J.Matějka prodá pár desítek.
Pepa Matějka by měl rostliny přesadit (už na tom pracuje) aby trochu lépe vypadaly a hlavně brzy po odkoupení lidem v tom betonu nezahynuly (protože do toho začnou lít Kristalon po konvích ) a vysvětlit v čem je výhoda jeho rostlin, nevychvalovat plody na rostlině a naopak je lidem rozmluvit . Prostě, já bych doporučil:
- plody otrhat, hlídat škůdce, rostlinu opatrně přesadit (do rašelinového vláknitého substrátu s perlitem), seříznout dlouhé či opadané větve, nastartovat růst a výsledek je, že relativně v krátké době ( 2 roky) budete mít slušnou rostlinu schopnou přinést plody.
Některé rostliny (kumkvaty apod.) jsou pěkného vzhledu a i v lepším substrátu, takže co je výše psáno, zdaleka neplatí o všech.

ještě to doplním v Kalábrii jsem byl a viděl jak se citrusy pěstují. Nikoli ve volné půdě jak si mnozí myslí , ale od mala v tom velké igelitovém pytli nebo květináči s objemem kolem 6 - 8 litrů. Nevím jestli hnojí v zálivce nějakým hnojivem ale viděl jsem jak dávají obdobu Orgevitu na povrch substrátu u každé rostliny.

Ja za tú krátku dobu čo mám pár citrusov možem povedať jedno, a to, že rastliny z bau..... horn.... sú úplne max. na 2 veci....
Obyčajný calamodin, ktorý mám už asi 4 roky bude mať až tohto roku prvé plody, teda dúfam, že budú. To budú mojé prvé a ešte k tomu tá cena.
Takže citrusy z bau, horn nie, jedine ak by bola cena výhodná, čo sa často nestáva, ale niekedy predsa. Takto som kúpil pravú mandarinku a pravý citrónovník

no tak u nas je to podobne este aj horsie v bau predavaju rastlinu obsiatu plodmi a cena neviem ci to mozem povedat ae 1399 za jednu .v prievidzi ovela krajsie kupim za takuto cenu tri.a hlavne ovela vacsie zdravsie aj silnejsie.no proste sila.

Já neříkám tak ani tak. Dle mého názoru je zcela jedno zda-li to je tam či od tam.
Rostlina prostě jednou roste, jindy prostě neroste. V spoustě případů se pravá příčina snad ani identifikovat nedá. Já v hyper super nakoupil pouze dvě rostliny. První cca před 8-mi lety (miniřízkovanec hybridního citróníku - něco mezi lumií a pondrosou - hybr. citronikXcedrátXgrep/možná šedok/), druhou loni, velkou rostlinu ze španělských školek (Clemenules 22). První báječně roste a léta plodí, druhá totálně stagnuje - po zakoupení zvládla jednu hezkou růstrovou periodu a přinést jeden plod a to je vše. Nic ji sice na první dojem netrápí, ale při přesazování jsem zjistil, že ji nějaký chtrák ve Šp. či v hyper super při předchozím přesazování ucvakl větší část hlavního kůlovitého kořene ( rostlina byla pěstována ve volné půdě a nebo do ní sama prorostla). Následek je ten, že rostlina vůbec nepřirůstá (i když by měla, protože kořeny co má jsou naprosto v pořádku), nijak nereaguje ani na hlubší řez a pokud to takto půjde dál, tak si živě dovedu představit jak bude vypadat příští jaro - prostá generační výměna listů prostě vykoná své (nejmladší listy budou tou dobou dvouleté). Ten první hezký přírůstek zvládla pravděpodobně ještě ze zásobních látek v listech. Možná je ji ale i mě neznámá nějaká choroba, která se vyskytuje na plantážích (viry apod, které nejsem schopen identifikovat, protože jsem se s něčím podobným ještě nesetkal) a teprve u mne propukla.
Za komárů jsem zakoupil v květinářství ještě kalamondin (známá papírová vyšší krabička s potiskem mandarinka ) v poměrně zbědovaném stavu, ale rostlina se z toho velmi rychle dostala a hezky přirůstala a spolehlivě plodila. V téže době jsem zakoupil i velkou rostlinu od p. Dobeše z Drysic (pomerančovník Washington) a stím jsem neměl taky moc štěstí - přenos ze skleníkového prostředí, pro mé podmínky naprosto nevhodná zemina (pro mé podmínky) udělaly velmi rychle své.
Takže pokud bych mi měl troufnout udělat nějaký závěr, tak bude obecně problemtičtější nákup především větších rostlin. Rostlina po přenostu do nového prostředí má vždy aklimatizační problémy, protože toto prostředí je prostě jiné (ne jeden element, ale prakticky všechny) ... může si kdo chce a jak chce namlouvat, že tomu tak není, ale je tomu skutečně tak. Malá rostlina dá znát, že se jí něco velmi brzo, větší bohužel až výrazně později. Záludnost spočívá v tom, že je velká rostlina schopna poměrně dlouhou dobu vegetovat ze zásobních lítek z dřívějška a signály, že se jí něco nelíbí či je něco v nepořáku jsou hůře a později čitelné.

Musím se přidat k těm, co měli problémy s textilií. V r. 2004 jsme na výstavu od p. Bajera koupili větší množství citrusů na prodej. U všech byly kořeny v jakési kapsičce z textilie a kořenový bal neprorostl ven. Z mých třech rostlin přežila jediná a dosud živoří bez přírůstku. Zbylé citrusy z výstavy jsme přezimovali ve skleníku a téměř všechny zašly. Navíc rostliny byly zasazeny v květináči, který neodpovídal velikosti kořenového minibalu. Substrát vypadal jako rašelina ale držel neuvěřitelně vodu a neprosychal. Rostliny byly napohled hezké ale výsledek katastrofa. Od J. Matějky jsem slyšel, že už to p. Bajer takto nedělá ale to co prodal nám bylo vyloženě na odpis.

J.Částek

http://citrusari.webovastranka.cz/