CITRUSY.CZ

Když se už začne na konci února přitápět, tak jak? Držet stejnou teplotu ve dne v noci, nebo můžeby teplota v noci o něco nižší?

Na uvedené se již delší dobu chystám něco napsat - ale bude to jěště nějakou dobu trvat.
Zde je jeden z rozpracovaných výstupů průměrných denních teplot a nutného přitápění - pro rané madariny a teoreticky i pro nejranější pomerančovníky, ale to už je opravdu na hraně.

Může se začít i dříve, ale hlavně pomalu Spící rostlina potřebuje nejdřív aktivovat kořeny, jinak teplý vzduch zapřičiní odpařování vody z listů a pokud spící kořeny nedodají novou vodu do koruny, listy začínají padat Takže dokud teplota půdy není alespoň 12-15 st.C nedá se počítat s aktivnějším prouděním mízy.A pokud jde o pěstování v nějaké prostoře s nižší vzdušnou vlhkostí, tak rosení listů v této složité době nebude na škodu. Hlavně pomalu, není to to "Hop na krávu a je tele". Rychlému zvýšení teploty vzduchu se nestačí přizpůsobit start kořenů, tam je vždycky zpoždění. Kdyby v jižní Evropě při každém zimním teplejším dnu citrusy začaly ihned rašit, tak pozdější slabý mrazík by mohl na narašených rostlinách spáchat katastrofu.

Co se týče teploty v noci tak jednoznačně nižší, je to přirozené a hlavně pro růst je noční vyšší teplota zbytečná (není světlo, růst neprobíhá). Samozřejmě se prostor večer zbytečně nevyvětrá (energie stojí peníze), ale přitápění na noc je zbytečné. Pouze mnoho nejít pod již dosaženou teplotu pěstební půdy. Aby se jsme ji ve dne neohřáli a v noci to zase nevrátili úplně zpět na začátek. Ale menší pokles teploty půdy v noci je logický.

Já protože musím chodit ve dne do práce , tak na rozdíl od toho co výše tvrdím, přitápím i na noc. Hlavně proto, že večer mám čas a tak zatopím a na noc naložím kotel tak, aby mírně hořel (= udržoval dosaženou teploty půdy, která je o několik stupnů nižší než vzduchu). Ráno jsou teploty vzduchu i půdy srovnané, tak naláduji nevyhaslý kotel (=nemusím dříve vstávat na zatápění), otevřu popelník a jdu do práce. Když je slunce, pomáhá to ke zvýšení teploty, když není, musí "startovat" na přiložení tchyně . Teplotu ji ukazuje ciferník Zepakomp přímo v kuchyní.
Takto přitápím cca 2/3 února, v březnu většinu dní, pouze pokud se výrazněji oteplí a jsou slunečné dny, tak na několik dní vynechám. V dubnu už pouze ve dnech, kdy je několik dní zataženo, chladno. Ale znáte duben-to je aprílové počasí, takže slunce se ukazuje i ve sněhových přeháňkách a většinou to na již vegetující skleník plně dostačuje. V této době - v květu nejsou vysoké teploty žádoucí .

Děkuji Vám oběma za odpovědi. Moc mi to pomohlo v dalším přemýšlení. Akorát budu muset odhadnout jak dlouho asi trvá, než se prohřeje i půda. Já mám všechny citrusy v květináčích. Asi by bylo nejlepší vrazit do půdy teploměr. Nechci nic uspěchat a tak to prostě budu zkoušet. Včera jsem měl víc času a tak jsem provedl důkladnou kontrolu. I přesto, že je půda na povrchu skoro suchá, tak jsem na ní objevil bílé chomáčky plísně. A tak jsem si naředil roztok hypermanganu a dneska už to bylo v pořádku.

Jen rekap. : teplota vzduchu by měla jít ruku v ruce s teplotou půdy a rozhodně ne skokem. Kdy a na jakou výši závisí i na tom, zda budou rostliny letněny a na pěstovaných odrůdách.

zdravim citrusaře,prosim o radu ted sem zadělal sklenik co sem si asi před měsicem pořidil, je z polykarbonatu o tloušce 10mm,dlouhy 3,20m na 2.20m a potřeboval bych vědět čim bych to měl přes zimu vytapět a kde bych to vytapěni koupil a hlavně aby to moc nežralo

Ahoj,sice ti neporadím,ale mám dotaz.Je kupovanej,nebo jsi ho dělal sám?Moc jsem jich z 10mm nenašel.Dík Libor

normalně ho z 10mm nedělaj ale na zakazku ti ho udělaj,stač kouknout na stranky skleniku a popřipadě zavolat a optat se,takle sem to udělal ja.

tak sem koukal na to vytapěni a našel sem přimotopny konvektor s termostatem a vykonem1000w,to by mohlo stačit co řikate.

Spočítej si teplné ztráty a případné zisky tvé konkrétní konstrukce.
Debata typu "1000W by mohlo stačit, ne?" je úplně o ničem.

Já jsem před týdnem koupil olejový radiátor s termostatem ve výprodeji v Tesku o výkonu 1500W. Teď jedu na půlku třetinového výkonu a je to v pohodě. Držím si 10°C. Mám bývalou garáž o ploše 12 m2. Tři stěny jsou zděné a dlouhá strana je prosklená ( polykarbonát 5 mm ). Olej má tu výhodu, že i po vypnutí trvá dost dlouho než vychladne a tak nejsou moc velké nároky na spotřebu proudu.

Jo všechny prvky, které podporují či fungují na bázi akumulace jsou velmi vhodné.

Prosím o fundovanou radu ohledně topení ve skleníku.Skleník bude z polykarb.,výška 4m,na jižní stěně baráku,plocha 20m2.Polykarbonát bude dvojitý na dřevěné konstrukci.Max.tepelné ztráty necelé 3kW při venkov.teplotě -20,vnitřní +15.Ale nemám zkušenosti a poznatky ohledně typu tepel.zdroje.Zda použít tzv.fofrník(bez tepel. setrvačnosti) nebo olejové radiátory se setrvačností,popř.halogenová topidla.Nebo kombinaci,např.dva olejáky na zem a dva halogeny.Kam je lepší halogenové topení(pokud to někdo má odzkoušené) dát?Principiálně ohřívá spíše předměty,než vzduch.Jak to snášejí rostliny?Pro regulaci bude použitý Zepakomp se dvěmi snímači.Je lepší preferovat teplotu u země? Mělo by se jednat o udržení min.teploty 10 stupňů.Nedostatek je v tom,že do země nemohu nic zapustit,v hloubce 50 cm jde mraky kabelů,tudíž všechno musí být v kontejnerech.Díky všem.

halogeny nedoporučuji z jednoho důvodů při zapojení na termostaty velice často spínají a trubice praskají . Dlouho nevydrží a náhradní se koupit nedají kdyby tohle fungovalo normálůně a daly se koupit náhradní nemusel bych stále kupovat nové přístroje

Zdeníku a Ty je používáš?Pokud ano a bylo by to vyhovující topení,možná by se dalo regulovat jinak než natvrdo zapnout a vypnout .Třeba regulátorem nastavit určitý minimální výkon(tzv.předžhavit) a potom spínat max.,nebo plynulý náběh (dělá se to u některých motorů,transformátorů a velkých světel) a nebo nejlepší spojitá regulace výkonu.Proč to píšu.Pokud by tenhle způsob topení vyhovoval rostlinám nejvíce,stálo by to za to,abych jeden halogen rozebral a trochu se v něm povrtal. A taky mám dojem,že energeticky na tom taky není tak špatně.