Ač se mi to moc nechce znova a znova psát, vše co již zde bylo již set-kráte napsáno, odpovídám.
1. „letos na jaře přesadil …“ přesazení se asi nepovedlo a část kořenů nejspíše nadměrnou zálivkou uhynula (či chce-li někdo uhnila). To stejné však může způsobit i pravý opak – ke kořenům se prostě po přesazení nedostala voda dostatečně včas či kořeny nebyly dostatečně obaleny hlínou (byly ve vzduchové kapse) a nejdříve uschnuly a po pořádném zalití již mrtvé uhnily. To stejné způsobí i výrazně rozdílná skladba zeminy od té původní, je-li ponecháván při přesazování celý kořenový bal – voda a vzduch v odlišných zeminách proudí prostě odlišně a kořeny na rozhraní to nezřídka odnesou. Výsledek je stejný, cesta k tomu může být různá. Vizuálně – hlavní příznaky jsou : rostlina neroste, ale začne hodně kvést, některé listy žloutnou a opadávají (mohou klidně i všechny, jde jen o to jak moc velké je poškození kořenů). Je-li přesazení provedeno v pořádku a podmínky pro růst jsou jinak příznivé, rostlina vždy zareaguje bujným růstem během tří týdnů až měsíce. 2. „…. do kupované hlíny na citrusy“. To je téma samo pro sebe. Prodávané speciály pro citrusy nejsou bohužel nic moc … po vyschnutí špatně jímají a rozvádějí vodu a při přemokření je naopak problém se přebytečné vody zbavit dostatečně rychle. Použitelné jsou snad možná jen do bytu, při řízené zálivce a jen pro rostliny menších rozměrů – řekněme tak do max 4l nádoby … to by snad šlo. Bezproblémově pěstovat citrusy v nádobách v takové zemině pod širým nebem v létě zvládne opravdu jen velký machr přes citrusy. 3. Obecně - všechny zeminy na bázi rašeliny jsou u větších rostlin problém, zejména jsou-li přes léto venku na volném prostranství. Čím je větší vrstva (myšleno na výšku v nádobě), tím větší je s rašelinou problém. Rašelina příliš sesedne a vzduch se nemá jak ke kořenům dostat a zemina velmi rychle degraduje. Při přeschnutí naopak proteče zálivka jen po obvodu a střední část (směrově, výškově je to v části od místa osazení rostliny při přesazení až cca 2-3cm ke dnu nové nádoby) zůstává zcela suchá. Při přelití se naopak vlastní vahou slehlá rašelina zhutní tak, že neobsahuje skoro žádný vzduch. Při dlouhodobém zvlhčení začnou anaerobní procesy, které rašelinu rozkládají na cosi mazlavého, v čem jsou schopny růst jen mechy, přesličky či kapradiny. D.f. je to hodně podobné tomu co je občas nazýváno jako „zkysnutí substrátu“. Příznakem naznačeného je vznik různých chloróz. A to ať už typických, literaturou dobře popsaných, které se projevují různými vzory na listech a nebo i atypických, literaturou nepopsaných. Společným jmenovatelem obou je to, že rostlina absolutně nereaguje na opatření, které pěstitel provede. Příkl.: vypadá to jako nedostatek železa, pěstitel šplíchá zelenou skalicí či chelátovém Fe a rostlina bohužel nijak nereaguje … jako by pěstitel nic nedělal. Často se vyskytnou i atypické chlorózy, které nejsou literaturou nikde popsány (tím myslím nejen českou citrusářskou literaturu, ale i vysokoškolské texty a studie zabývající se fyziologickými poruchami ve výživě rostlin, nejen domácí, ale i zahraniční … vč. specializovaných publikací UCR Kalifornie). Víceméně se týkají výhradně citrusů pěstovaných v nádobách, především těch větších rostlin. Projevují se např. blednutím hlavní žíly listu, řapíku nebo později tím, že celý list je prostě jednolitě bledý. Současně při tom mohou listy měnit svoji velikost, ale taky nemusí, růst je výrazně zpomalený, následné vyzrávání taktéž. Velikost (délka) přírůstků však může být přitom nezměněna. Mnohdy se objevuje i to, že listy na straně osvícené přímým sluncem ztrácí chlorofyl a listy začnou nabývat světlezeleno-bronzového zabarvení. Toto rozhraní je na listech zřetelně patrné. Mohou se vyskytnout i další nepopsané příznaky, avšak jmenovatel je vždy společný – rostlina absolutně nereaguje na jakýkoliv zásah pěstitele. Tento problém se jmenuje – nedostatek vzduchu (kyslíku) v zemině, žádné hnojivo, byť sebedokonalejší ho bohužel nevyřeší. 4. „Rostlinu jsem celé léto hnojil , tekutým hnojivem na citrusy a také rosil. Snažil jsem se přidávat tekuté železo proti chloróze ale nic nezabralo“ …. Pochopitelně, nemohlo. Protože rostlině nechybělo NKP či Fe a jen prostě vzduch, kyslík. Viz bod 3. 5. Činností uvedenou v bodě 4 – dalším a dalším hnojením a hnojením, které rostlina vůbec nepotřebovala (současně si myslím, že zcela jistě i v dávce uvedené na obalu, které je na hranici toxicity pro rostlinu) došlo k přehnojení a totálnímu zasolení půdy. První fotka je sice nezřetelná, ale bez zvětšení …. právě takto vypadá učebnicové zasolení půdy – listy, zejména na okrajích různě zasychají, ale nějaký čas na rostlině drží.
_________________ Nemám skleník, citrusy pěstuji v nádobách, venku jsou od začátku dubna až do vánoc http://www.citrusy.estranky.cz
|