CITRUSY.CZ

Sklo laminát je na nic - má špatnou prostupnost světla. Jsou tu polykarbonáty, ceny podle toho, co a kde koupíš...
A navíc - už jsem několikrát psal a bylo to potvrzeno několika lidmi - přes léto je rostlinám nejlépe venku Ve sklenících je problém s "uchlazení prostoru" Je nutné zabezpečit kvatní větrání

No nevím, ale myslím, že to stanovisko s nevhodností pěstování rostlin ve skleníku přes léto je poněkud přehnané a nepřesné...

1. U skleníku lze zajistit kvalitní větrání, které problémy s přehříváním jednoduše vyřeší. Není to zas taková velká věc, že by to nešlo. I v letošních nejteplejších dnech jsem s tím neměl žádné problémy. Za 3 roky provozu jsem měl jednou problém, způsobený nevyladěným systémem, který spálil vrchní patra v tropickém skleníku (banány) střední a nižší patro přežilo zcela bez problémů a za 3 měsíce nebylo nic poznat
2. Lze pracovat s rozdílným materiálem na střechu a stěny. Mám polykarbonát na střeše a stěny ze skla. Problém s letním světlem pomáhá řešit rozptýlení díky polykarbonátu při "vysokém" světle v létě, naopak termosklo na stěnách v zimě lépe propouští "nízké" světlo.
3. Výhodnost pěstování ve skleníku spočívá především v možnosti zasadit rostliny do volné půdy. Jsem přesvědčený, že všechny "nevýhody" skleníku jsou proti vitalitě rostlin ve volné půdě malé až maličké. Rostliny ve volné půdě ve skleníku jsou relativně nejblíže přirozenému prostředí a dají to najevo. Naopak omezené prostory v květníku rostlinu nutí do omezeného růstu, omezené plodnosti a jsou tak trochu kompromisem mezi normálními podmínkami v zemích původu a pěstováním bonsají...
4. Starosti s rostlinami v květináčích jsou násobně větší. Jde o nutnost vynášení rostlin, zalévání rostlin (rostlina ve skleníku má mnohem větší zásobu vody ve svém dosahu a de-facto nehrozí úhyn, navíc je možné automatizované zalévání) hlídání mrazů, větrů, jarního slunce atd..
5. Ve skleníku se výrazně prodlužuje vegetační doba, což je důležité jak pro vyzrání plodů, tak pro možnost další vegetační periody, tak pro větší penzum práce. Venku může lít jako z konve, ale ve skleníku můžu bez problémů stříhat, plít, hnojit, ošetřovat proti škůdcům, prostě všechno.

Když už má někdo sílu si stavět skleník na přezimování rostlin, tak jsem přesvědčený, že by "základní" rostliny měly mít právo jít do volné země, třeba v "drsném" sponu, ale přesto!
Samozřejmě pokud navíc mám rostliny v květináčích, tak určitě přivítají letnění, ale není to dle mého názoru nejlepší varianta, je to varianta, která poskytuje rostlinám jakýsi komfort, nikoliv však ten největší možný (v našich podmínkách). Proto bych napsal, že letnění je lepší pro rostliny v květináči než ponechání po celý rok ve skleníku, ale rozhodně horší, než rostliny vysazené trvale ve skleníku ve volné půdě.

IvanD, pěkně jsi to napsal

Jinak skleníky jsou pod sněhem :

Tak sněhem zapadlo i Hesperidium, alespoň to bude izolovat při mrazech v příštích dnech -rostliny v nádobách mám stále uvnitř, zatím neuklízím. Pouze jsem nasadil a utěsnil okna, nevyrobené dveře nahrazuje provizorně plachta :

To IvanD: moc pěkně jsi to popsal.. Skoro by mě to nadchlo, abych o skleníku začal uvažovat.
Jenže jsi opomenul jednu malou drobost. A tou je právě velikost rostlin. Pokud dáš rostliny do volné půdy, musíš na jednu rostlinu počítat minimálně s 1,5 m2 , ale raděj víc.. Navíc se do skleníku nějak musíš dostat i přímo k rostlinám. Teď si vezmi kupovaný skleník / tady totiš moje debata s drouzem začala/, který je asi 2,5 x 3,5 m. Kolik tam dáš rostlin ? 4? ... když tam dáš 6 do volné půdy, za 5 let se dovnitř nedostaneš. A většinou každý má více rostlin a nepěstuje je pro "nádherné" listy, ale chce nějaké plody. Z tohoto pohledu je nějaký "pidiskleník" na nic ... a speciálně kupovaný.
Naopak pokud si přečteš moje příspěvky v tématu "laciný skleník" - psal jsem, že každému "závidím" rostliny ve volné půdě...
Další věcí jsou náklady. Vypěstovat 1 - 5 kg plodů, to je pro mnoho lidí "zbožný sen". Pořídí si "kupovaný" skleník, a nejen, že po první zimě mají "vymalováno" pokud netopili, nebo přijdou o "gatě" - pokud topili. Dostávají se na náklady v "tisících" na 1 kilo plodů --> pokud vůbec nějaký někdy uvidí...
Takže já chtěl jen říct, že pokud člověk začíná s pěstováním citrusů, vůbec žádný skleník nepotřebuje... Většinou to pak dopadně tek, že člověk narazí na "finanční" bariéru, skleník nedodělá a pak v něm pěstuje okurky nebo rajčata...

Fajn, Tvoje argumenty jsou v pořádku. Jenom si uvědom, že ten příspěvek na který jsem reagoval je už jen závěrem diskuse a obvykle lidi čtou odzadu a dopředu se nedostanou...

Ale pokud jde o skleník, tak je to samozřejmě ekonomický nesmysl. Ale to je pěstování subtropických a tropických rostlin jako takových obecně. Ekonomicky vzato je to vždycky nesmysl. Ale když už ten nesmysl člověk chce dělat, tak by podle svých možností měl hledat nejlepší podmínky pro kytky. A to je nepochybně skleník s rostlinami ve volné půdě.

No a potom už je otázka jaký skleník a za kolik peněz. Skleník nemusí být skleník, může to být třeba i fóliovník (třeba s dvojí fólií) zde už o tom bylo několikrát psáno. A když už skleník (folník) tak rozhodně největší jaký majitel unese, jak z hlediska disponibilního prostoru, tak z hlediska financí. Skleník není nikdy dost velký, mohu potvrdit ze své zkušenosti. A pokud jde o prostor pro rostlinu, tak máš určitě pravdu ve všem co píšeš. Existují sice možnosti jak s prostorem pracovat - skládat rostliny na patra, ale zase vznikne problém se světlem, protože to nižší patro je dost zastíněné. Takže skleník je pro subtropické a tropické rostliny nejlepší prostředí a pro jejich pěstitele také. Když to je ekonomicky složité, tak bych udělal velkou dřevěnou konstrukci na betonový základ (to lze zvládnout doma za relativně malé peníze) a "zasklil" bych ji buď celou dvěma vrstvami kvalitní fólie (myslím že tu Zdeněk psal o životnosti až 8 let) nebo na střeše polykarbonát a na stěnu termosklo nebo fólii. Ale opakuji, nikdy to nebude ekonomické. Jde dle mého hlavně o pořizovací cenu, nikoliv o provozní náklady. Topení je sice určitě jistým nákladem, ale pro citrusy se dá efektivně redukovat. Potřeba topení nastává relativně omezeně a při "studeném" odchovu okolo nuly to zase není tak hrozné.

Tak to už je asi vše k tématu smyslnost skleníku, co mne napadá...

Ivane, pohodička...
Myslím, že je dobré to rozebírat ze všech směrů, a je to na každém člověku, jakou cestu si vybere... Já tímto jen chtěl naznačit, že pro pěstování citrusů - nebo všeobecně - většiny subtropických rostlin, není "skleník" /záměrně používám uvozovky, protože může mít opravdu spoustu forem/ životně dúležitý...

Jistě máte pravdu všichni Ale já udělala tuhle zajímavou zkušenost, danou zřejmě specifiky mého skleníku: že mi ve volné půdě citrusy prostě nerostou!! A nebo jen živoří. Takže jsem zase postupně dobře polovinu zasazených rostlin po dvou letech vykopala z volné půdy a strčila do květináčů s letněním a na zimu do skleníku. Neuvěřitelné? Souhlasím, ale je to pravda
Co mým citrusům vadilo?
Kratší jižní stěna z luxfer, částečně láhve - ideální rozptýlené světlo bez letního přetápění, ale žel jsem tam měla středně rané a pozdní mandariny unshiu a ty nestačily dozrát. Plody na odrůdě Pionier NO80 byly ve volné půdě (na trifoliátě) velikosti cca 30mm, koncem října zelené, celkem 2, při sklizni v půlce listopadu kyselé, plody na sesterské rostlině na podnoži citrumelo (přiznávám, že z bytu s letněním) rovněž dva, velikost skoro 70 a 60mm (95 a 70g), světle oranžové, při sklizni sladkokyselé, velmi chutné. Aoshima mi vůbec nenakvetla, přírůstky kryly opad a zasychání starších listů a větviček.
Protilehlá severní stěna - luxfery. Přes léto plné oslunění jednoduše prosklenou střechou, úpal, superrané unshie Ichimaru a Wakayama. První plody nasazeny až v létě, Ichimaru odešla na klejotok, Wakayama nestačila dozrát a v předloňské zimě při -6°C ve skleníku skoro zmrzla. Letos na jaře jsem zbylou Wakayamu vykopala, nechala zotavit přes léto venku pod stromem v květináči a přesadila tam z jižní strany Aoshimu a Pioniera. Aoshima nasadila sice několik plodů, ale postupně všechny shodila, trochu proschla a nárůst skoro žádný, Pioniera jsem uprostřed léta znovu vykopala, když mi celá koruna začala usychat. Zbytek jsem musela seříznout až těsně nad místem roubování, přesadit do květináče a ven pod strom. Rostlina se naštěstí začíná vzpamatovávat.
Rostliny v opěrkách na východní straně (luxfery) - unshiu Skorospělyj se za dva roky skoro nehnula, Tureckou červenou jsem na jaře vykopala, když již podruhé za sebou shodila květní násadu. Na citranžové podnoži nerostla nic moc - rozhodně naprosto nesrovnatelné s ostatními rostlinami na citranžích v květináči.
Pupečný pomerančovník jsem rovněž vykopala, když už potřetí ve vedrech shodil všechny nasazené plody V nádobě ho (i ty další) mohu dát přes parna na chladněší místo, kde si plody udrží.
Rostliny na poslední - západní stěně (polykarbonát, letní zastínění švěstkami) jsou opět v opěrkách. V rozích skleníku citroník - už dva roky shazuje nasazené plody a deliciosa - letos po zimě proschla asi na polovinu až třetinu stromku Koncem léta se na obou objevila bujná černá plíseň. Takže jediné dvě rostliny, které rostlou k mé radosti, jsou na západní stěně v opěrce Sláva Vavilova a Kawano. I když Kawano loni nestačilo dozrát a bylo dost kyselé, letos ani jedna rostlina nekvetla, ale aspoň rostly. A to je určitě hodně málo na ve volné půdě zasazené rostliny v zimě temperovaného skleníku!
A jistě se mi už nikdo nediví, když raději mám citrusy v nádobách, tahám je "jako kočka koťata" sem a tam a navíc mám aspoň rostliny na podzim pro výstavu. A ve skleníku jsou v létě místo nich rajčata, kterým to prostředí vyloženě svědčí.
Teď nechávám vybrané jedince pořádně narůst a pak je zkusím dát do volné půdy ještě jednou. Zatím musím vyřešit efektivní letní přistínění na jednoduše prosklené části střechy skleníku. Strom, který mi tu službu dělal, jsme skáceli již před několika lety.

ahoj tak už mužu konečne komunikovat, od soboty mi nešel net,ted ho opravili.koukal sem na skleniky z polykarbonatu tak ho asi koupim a jakou tloušku bych mel koupit,chci je tam mit celoročne,dik

kup polykarbonát sily 10 až 16 mm podle toho jak bude velký tvůj budoucí skleník a kolik budeš ochotný v zimě zaplatit za přitápění. Klidně mužeš koupit i plexiglas Altop pokud na to mas

chci začit nejprv s malim sklenikem,koukal sem na firmu lanitplast,sklenik silver line,je dlouhy 3,15 ale boužel silny jen 4mm,skusim jim napsat jestli nemaj silnejši,nebo porad kde jinde koupit sklenik

Sklamem Ťa už som sa o to pred nejakým časom zaujímal a pani mi telefonicky zdelila že nemajú. Je to celé vratane konštrukcie a tesnenia na silu 4mm.
Jedine vlastná konštrukcia z dreva nap a oplaštit do polykarbonatom ako už radili chalani vyššie. ev. kobinacia polykarbonat a folia Ginecar.

Co se týká cen, tak je na tom nejlépr vužití "tradičních" stavebních materiálů.
Podstřešní folie (vyztužená a průsvitná) na venek - odolá větru i sněhu - cca 25Kč/m2
Mirelon pod laminátové podlahy - výborně izoluje a je dostatešně průsvitný. - cca 12Kč/m2

Včera jsem nakupoval materiál, byl jsem na pile a vše jsem formátoval a dnes budu montovat. O zkušenosti se posléze podělím. Víkend bude "zatěžkávací" zkouška
Jenom furt nevím jak upevňovat - zda-li se mám spolehnout jen na sponkovačku a nebo mám spoje a rohy raději opatřit i přítlačnou lištou

Spíš bych radily ty lišty. Před časem jsme měli i folník, igelit držel na laťkách velkými rýsováčky a přesto to vítr dokázal "úspěšně" servat. Lišty na spoj nebo hranu izolace je jistota. Dá se sice přicvakávat hustě, ale pak máte fólii samou díru. ... I když - my jsme někdy opravdu na "Vyhnálově".

Nejlepší je uchyceni folie do vyfrézované drážky. Rozměr drážky stačí 2 x 1 cm se stejně velkou lištou. Takto uchycena folie drzí a nic se netrhá. Folie se musí uchytit jen na obvodu konstrukce. Čím více se folie přichytává lištami ke konstrukci tim vice se pak trhá a méně vydrží.