Úplně pro začátek: ibišek je moje nejmilejší květina, opravdu je miluji
.
Kvetou mi zhruba 7 měsíců v roce ve dvou periodách. Možná je vtip v letnění a ponechání venku dlouho do podzimu. Koncem dubna, počátkem května si projdou kratší periodou snížených teplot, při nichž zastaví růst a nakvétají tak v půlce června asi do konce září, než zase začíná být chladněji. Pak je přejdou velice mírné mrazíky (0 až -1°C, víc ne
) a jdou domů do haly, kde stojí u severního okna na skříňce (pod oknem je právě ta skříňka místo topení) a mají světlo ještě z francouzského okna na JV metr až 2m od rostlin (podle jejich umístění na skříňce). Po přenosu domů hned stříhám všechny výhony, které nejsou s poupaty, protože jsou rostliny v růstovém klidu
. Asi tak po 2 až 3 letech v této době přesazuji do stejné směsi, jako mám třeba na psidia. Po několika dnech mi začínají rostliny rašit a také nasazovat na květ. Kvetou celou zimu. Momentálně už jsem na několik z nich naštvaná, protože už mají moc dlouhé výhony a stále s poupaty, takže je nechci stříhat, dokud nedokvetou
. Hnojím v podstatě nonstop asi po 14 dnech, v bujném růstu a květu častěji - momentálně Krystalonem Start a také Starklovým univerzálem.
Zalévám až při mírném vadnutí listů a klidně nechám vodu protéct do podmisky, kde neškodí, když zůstane i den až dva dny stát. Takže vodní režim je zavodnění s dobrým vyschnutím balu. Pokud mají ibišky málo vody nebo silněji proschnou, shazují poupata (tenhle problém jsem měla s nimi v kanceláři v parném létě, kdy mi přesychaly přes neděli, dokud jsem je v pátek nezačala zalévat hned ráno a pak před odchodem z práce, co se do květináčů i velkých podmisek - táců vešlo).
Také jsou velmi citlivé na negativní geopatogenní zóny - na nich sotva rostou a skoro nekvetou
Nějaké fotky mám na své webstránce v letnění a zimování, i když ty zimní jsem pořídila brzy po přenesení domů, kdy se teprve nasazovala poupata.