Pánové, všem vám děkuji za postřehy a odpovědi.
Šneku, to, co jste radil, jsem udělala již po posledním odřezu kůry beze zbytku - tedy zatím až na tu chemii. Myslím, že v mém případě je na vině asi kombinace dalšího dost nešťastného léta s přisypáním zeminy k obnaženým kořenům. To byla, přiznávám, ode mne opravdu blbost
Kořeny byly obnaženy již příliš dlouho, takže z jejich povrchového pletiva se vlastně stačilo stát pletivo nadzemní části, které po styku s vlhkou zeminou (díky strašně parným dnům jsem musela hodně zalévat) aktivovalo hnilobu. Kupodivu na jižní straně kmene, prakticky plně vystavené slunci (minimální přistínění meruňkou). Musím potvrdit, že u řízkovanců (zejména starších tří či čtyř let) je lépe mít kořenový krček mírně nad zemí. platí to zejména u citroníků.
Současný stav je takový, že zemina je u kmene na původní výši, rostlina je už tři roky ve stejném květináči, jen jsem počátkem léta vyměnila horní vrstvu zeminy (a žel jí trochu přisypala). Řez jsem vždy prováděla opáleným skalpelem. Poškozená zůstala jen dvě velmi malá místa - na kořenu velikosti cca 4x4mm, kde nevím, odkud se smůla roní, protože jde už jakoby ze dřeva kořene, a druhé je až nahoře řezu v délce cca 3mm. Zbytek je nejméně týden, nejstarší část řezu 2 týdny, bez známek ronění.
Tak zkusím říznout ještě jednou a tentokrát řez i opálit - a snad se už zadaří. V nejhorším bude muset nastoupit chemie.
Ještě jednou všem děkuji.