Vidím, že to potřebuje trochu vysvětlení. Nejdříve poděkování :
ΠΡΩΤΟΠΑΠΑΔΑΚΗΣ ΕΥΤΥΧΗΣ
, Thank you for your cooperation and for this help
.
Před 2 týdny mě navštívil Dr Evtichios Protopapadakis, ředitel citrusářského instititu v Chanii na Krétě (
http://www.nagref-cha.gr/endocs/citrus.html ) se kterým udržuji dlouholetý kontakt. Přiletěl do Prahy a přes víkend zde pobýval. Bylo to v době orkánu Ema
a tak návštěva ke mně se posunula na pondělí 3.3.2008, což je dnes přesně před 14 dny.
O víkendu se o vzácného hosta a jeho fr.kolegyni ze studií postaral zde usedlý přítel Ilias Michopulos s rodinou ( v roce 1997 nám překládal a pomáhal na citr.zájezdu v Řecku). Tímto mu také děkuji a rovněž i Michalu Faltýnkovi a Markovi Svítkovi za připravenost poskytnout v případě přebytku času citrusářský program i v Praze.
V uvedené pondělí jsem pro vzácné hosty přijel autem do Prahy a během cesty ke mně jsem je pozval na občerstvení na dálnici a oběd ve Velkém Meziříčí.
Evtichios dovezl nějaké dárky a genetický materiál (rouby citrusů, řízky fíkovníků, granátovníku, olivovniku a oleandru).
Běhali jsme po sklenících, nadšení z citrusů a hlavně odrůd bylo oboustranné. Ilias nás nechal a rezignoval na překládání, téměř nebylo to potřeba.
Zajímalo ho naše roubování (oni pouze očkují do T řezu), ukázal jsem techniku do rozštěpu a z boku a on si to všechno nafotil. Přitom jsem přesně nepochopil, kdy na roubování (spíš tedy očkování ?) používají nějaký "parafilm", je to hodně jednoduché, zrychluje práci. Jde o přípravek v láhvi, používá se v mnoha odvětvích průmyslu, a někdo přišel na to, využít ho u štěpování. Myslel jsem, že jde o parafin-vosk (známé i u nás z růží, v.révy apod.), ale to prý ne. Ale je možné, že jsme si dobře neporozuměli.
Já využil jeho nabídky na zjištění původu odrůdy
a tak jsem mu dal sebou několik odrůd s neznámým původem rodičů na DNA. Jak to přesně zjišťují jsem si v té euforii nezapamatoval, snad mluvil i elektrolýze, ale nechci se do toho zamotat.
Domů si vyžádal některé moje rouby, dostal Becherovku, Faltýnkovu knihu a časopisy s citr.tematikou.
Celkově byl velmi a velmi nadšený, sice viděl mnohá citrusářská centra, ale tento způsob pěstování na severu ho ohromil.
Sliboval další spolupráci, pozval mě na Krétu, zná se ze všemi kapacitami v citr.světě, i některých amatérských ze sever.částí Evropy. Poznával je na mých cedulkách citrusů a upřesnil, kde jsou lidé se kterými jsem ztratil kontakt, např. že třeba ředitel z SRA San Giuliano (Corsica) Ronald Cottin i jeho podřízený Verniere povýšili jinam (Montpellier a
Rheunion), kdo je tam místo nich atd.
Ještě jsem je pozval na pohoštění domů, fr.kolegyni chutnali trubičky-kremrole od tchyně, kdežto Ilias a Evtichios si dali m.j. meruňkovici od Pedra
, následkem čehož si vzácný host při zpáteční cestě do Prahy trochu odpočinul, když na na chvíli zdřímnul
.
V Praze ještě srdečné loučení a já večer plný dojmů ujížděl k domovu.
Snad ještě nyní pošle semena citrumela, ale říkal, že už je dost pozdě tak uvidíme.
Z roubů mně nejvíce zajímal řecký ranný pomerančovník Sikeri, šnek
uvažuje zda nejde o Succory či Sucreňu, no uvidíme.