CITRUSY.CZ

Náš kolega Jura-Georgios má na Krétě sestřenici, kterou viděl naposledy jako malý chlapec (více jak před 50 lety) na severu Řecka. Zde právě sloužící policista si ji tehdy odtud odvedl na Krétu - jako nevěstu . Má prý bydlet v Chanii a tak jedeme z palírny zpět do Chanie-pár desítek km . Zde zavoláme, vyzvedne si nás její syn a jedeme zpět západně od Chanie . Bydlí totiž nedaleko palírny , kde jsme strávili odpoledne. Tradiční řecké pohoštění se krátce po našem odjezdu opět vrátí a pokračuje dlouhou večeří. Náš F-Punto "neplánovaně dosloužil" kousek pod domem na okraji olivového sadu . V noci se pak zpět do hotelu dopravíme taxikem - Škodou Superb .
Druhý den vyfasujeme další auto - otlučený Hundai jedeme na exkurzi, kterou nám domluvil Eftichios P.

Přijíždíme do zpracovny cedrátů krétských pěstitelů, kteří v okolí Rethymno mají několik lokalit, kde se dají na teplotu citlivé cedráty pěstovat. Tato asociace pěstitelů vznikla v r.1931 s cílem exportu nasolených cedrátů v dřevěných sudech. Od té doby se dostali dál, vylepšují technologii v továrně i samotné produkty.
Více jak 25 let produkuji proslazené-kandované ovoce a to:
-kandované kostky cedrátů,
-dále obdobné z pomerančové kůry
-směs více druhů
a mimo citrusů ještě kandované celé třešně.
96% produkce je exportováno do Německa, Rakouska, Itálie, Francie, Polska, Maďarska, České republiky , Kypru a Rumunska.

Jdeme do kanceláře a již na schodech makety plodů naznačují o co tady go (prohlédněte především tvar zeleného cedrátu). Paní, se kterou Eftichios naši exkurzi domluvil, se nás hned ochotně ujímá a vede na prohlídku provozu. Její figura spíš připomíná slovanskou (ala Věstonická Venuše) a tak se jí zdráhám předat neobvyklý present. Jelikož mně nic nezbylo (české sklo již došlo), tak po vzoru Georgiose jež dal své známé m.j. štanglu Vysočiny tak předávám neporušenou šišku Loveckého salámu S proviněním vysvětluji, jak se láhev Becherovky rozbila při vybalování s kufru . Paní se vůbec neurazí a při pohledu na mne říká, že i manželovi, bude český salám určitě chutnat .

Jdeme do výrobních hal a všude je uskladněno velké množství barelů na jejich suroviny a produkty. Ty by se hodily na nakládání švestek a po jejich vypálení i na přípravu limončela v množství XXXXXL-pro všechny členy tohoto fóra . Ale pilot by nám jich do letadla asi moc nevzal .

Při focení barelů se dovídám, že detaily technologie nemohu fotit a tak používám volné-ale nekvalitní foto z jejich webu či propagačních materiálů.

Počáteční ruční práce vystřídá převážně automatická linka, kde probíhá čištění-umývání plodů, jejich dělení a postupují po lince dál. Poprvé se na Krétě setkávám se zdejší varietou hladkého cedrátu (první dva snímky), který vidím jako obdobný kultivaru Liscia Diamante (také (Lisse, lisce) z Kalábrie od Santa Maria del Cedro. Zde na Krétě říkají, že je to po jejich cv."LEIA" , resp. anglicky smooth.. Vidíme tu i červené grepy , o těch se nemluvilo, že by je zpracovávali. V provozu je hluk a tak se toho od jinak ochotné průvodkyně mnoho nedovím .

Postupujeme po technologii dále a nemohu neodolat ochutnat již proslazené zelené kostečky cedrátu - mňam-mňam , ty by se hodily na výrobu limončela .

Po skončení exkurze dostáváme v kanceláři od naší průvodkyně propagační materiály a také hotové výrobky :

Ještě vyjádříme přání na prohlídku plantáže cedrátů a hostitelka nás posílá za členem asociace pěstitelů cedrátů a jednoho z majitelů této výrobny. V následujících snímcích výrobků jsou již přidané plody cedrátů z uvedené plantáže. jsou v různém stavu zralosti a i dva ještě zelené (s mandarinkou).

V okolí zpracovatelské provozovny sice jsou plantáže cedrátů, ale jde o pole běžně nedostupné z veřejných komunikací. Proto naše průvodkyně telefonuje jednomu z členů a majitelů asociace pěstitelů cedrátů a vzápětí jedeme pár kilometrů do vnitrozemí kde v údolí v okolí řeky je stále vhodné prostředí pro pěstování na chlad citlivých cedrátů. A na menším pozemku je pěstuje i náš nový průvodce a ochotně nám představuje svou plantáž. Jde o Citrus medica tedy cedrát a pěstovaný kultivar je zde označovaný výrazem LEIA, což je v řečtině obdobný název jako v Itálii kultivar Liscia Diamante. Má velmi variabilní tvar plodů a navác jeho v mladosti vrásčitou a hrbolatou kůru vystřídá ve zralosti převážně hladká slupka , což nakonec dalo i název této odrůdy. Eftichios ji do angličtiny překládá jako kultivar smooth.

Majitel sadu s lítostí vysvětluje, že právě dopoledne sklízel a dodával do zpracovny všechny zralé a velké plody, což dokazovaly jeho do krve trny poškrabáné ruce a tak fotím pouze mladší a menší plody v různím stadiu vývoje (vzhledem k remontantnosti cedrátů).

Znalosti o cedrátech se u nás převážně omezují spíše na křížence cedrátů typu Ponderosa (a mylně tak vytváří představu jak mají cedráty vypadat) a nebýt Budhovy ruky, tak pravý cedrát u nás není vůbec znám.
Protože povídání o cedrátech s krétským pěstitelem až příliš připomínaly mé informace z pěstování cedrátů z lokalit okolo kalabrijské Santa Maria del Cedro, využiji tehdy napsaného článku do časopisu Citrusy a postupně ho zde zveřejním. Doplním fotkami z Kréty a možná i jinými :

Citrus medica I.
Historický, kulturní a náboženský původ cedrátu
Dnešní Citrus medica – cedrát znali v Antice jako Malus medica, Malum felix anebo jednoduše Citrus, kteréžto jméno použil botanik Linné o mnoho století později k označení celého rodu Citrus. Pojmenování „ medica “ sice naznačuje původ v Médii, což je úrodný kraj při řece Eufrat, ale dle různých učenců pochází buď z Číny nebo Indie. Trvající mystérium o jeho původu dodalo cedrátu svatozář orientální legendy.
Rovněž panují rozdíly v názoru, kdy se cedrát dostal do Středozemí. Podle některých pěstovali tento citrus již Židé v Mezopotámii před 4000 roky v nejstarším městě Ur a odtud ho donesli do Sýrie a Evropy. Killermann našel v sumerských sutinách semena, která byla s určitostí identifikována jako semena cedrátu z let 4000 před n.l.
Písemné záznamy o něm zanechal zakladatel botaniky Theofrastos kolem roku 313 př.n.l.
Plod cedrátu – Etrogu byl vyražen na židovských mincích z doby Šimona Makabejského (66 – 70 n.l.)
Rutilio Palladio hovoří o cedrátu, jako o prvním citrusu v Itálii, jak dokazují kresby v Pompejích.
Další učenci tvrdí, že ho vysadili v Řecku oddíly Alexandra Velikého v 3. století př.n.l. Odtud se dostal na Egejské ostrovy, Sardinii, Korsiku a za císaře Hadriana i do okolí Neapole.
Jiné zdroje předpokládají, že do Itálie pronikl prostřednictvím helenizovaných Židů v místech zemědělských kolonií Velkého Řecka mezi 3. a 2. stoletím. Tito Židé sem přinesli cedrát jako svůj symbol, o čemž svědčí kresby a nápisy v římských katakombách. Dle Flaviuse znali Židé cedrát již v dobách pobytu v Egyptě.

Pekny cedrat, zaujimavy članok. Máš nejaké vrúble? Spomínam si, že si vravel, že u Teba cedráty nejak nejdú...
Kam

"Čisté" cedráty tohoto typu (Etrog, Diamant, Leia, Bud.ruka atd.) nejdou, nemají rádi mínus.teploty a dlouhou studenou zimu. Přesto jsem si rouby samozřejmě vzal a narouboval. Ale roubovance jsem od října nekontroloval a pokud dosud rouby žijí stejně se to definitivně potvrdí až na jaře - budto vyraší -nebo zajdou .

Tak ich daj niekde do sklepa ku oknu, ved musiš mat predsa nejake to miesto vhodne na prezimovanie. Hm?
Kam

Citrus medica II.-pokračování :

Při exodu Židů do Zaslíbené země dle tradice sám Bůh (Jahve) označil v přikázání Mojžíšovi cedrát jako jednu ze čtyř rostlin na rituální používání během svátku Sukkoth ( část bible Leviticus 24-40 ).
Zbylými třemi rostlinami jsou palmová ratolest, větvička myrty a vrba. Všechny mají velmi pozitivní a mírumilovný význam vůči celému světu. Svátek Sukkoth je jednou v roce, trvá sedm dní s tím, že oslavován je osm až devět dní.
Dalším jeho symbolem, připomínající útěk z egyptského otroctví je čtyřstěnné přístřeší z větví „šiator“ s jednou chybějící stěnou a střechou pouze z palmových listů, přes které prší a jsou vidět hvězdy. Chybějící stěna je symbolem otevřenosti k těm, co nemají přístřeší. Ortodoxní Židé staví tento stan u svého domu dodnes – ve městech třeba na balkonu, a děti v něm jí a spí. Proto před svátkem Sukkoth kupují Židé tento plod cedrátu – Etrog za velké peníze, například v USA stojí asi 40 dolarů a k tomu cena přepravy - např. z Kalábrie. V nepříznivých dobách jej Židé získávali i přes nepřátelské okolí, celní bariéry či nespravedlivé zdanění. Plod je uchováván v přístřeší šiator ve speciální Etrog – krabičce v měkkém loži, aby se nepoškrábal. Internetový vyhledávač obrázků najde po zadání Etrog box (nebo Ethrog) ( Při exodu Židů do Zaslíbené země dle tradice sám Bůh ( Jahve ) označil v přikázání Mojžíšovi cedrát jako jednu ze čtyř rostlin na rituální používání během svátku Sukkoth ( část bible Leviticus 24-40 ).
Zbylými třemi rostlinami jsou palmová ratolest, větvička myrty a vrba. Všechny mají velmi pozitivní a mírumilovný význam vůči celému světu. Svátek Sukkoth je jednou v roce, trvá sedm dní s tím, že oslavován je osm až devět dní.
Dalším jeho symbolem, připomínající útěk z egyptského otroctví je čtyřstěnné přístřeší z větví „šiator“ s jednou chybějící stěnou a střechou pouze z palmových listů, přes které prší a jsou vidět hvězdy. Chybějící stěna je symbolem otevřenosti k těm, co nemají přístřeší. Ortodoxní Židé staví tento stan u svého domu dodnes – ve městech třeba na balkonu, a děti v něm jí a spí. Proto před svátkem Sukkoth kupují Židé tento plod cedrátu – Etrog za velké peníze, například v USA stojí asi 40 dolarů a k tomu cena přepravy - např. z Kalábrie. V nepříznivých dobách jej Židé získávali i přes nepřátelské okolí, celní bariéry či nespravedlivé zdanění. Plod je uchováván v přístřeší šiator ve speciální Etrog – krabičce v měkkém loži, aby se nepoškrábal. Internetový vyhledávač obrázků najde po zadání Etrog box - http://images.google.cz/images?um=1&hl= ... r%C3%A1zky (nebo Ethrog - http://images.google.cz/images?um=1&hl= ... r%C3%A1zky) mnoho krásných krabiček. Plody Etrog např. na http://images.google.cz/images?um=1&hl= ... r%C3%A1zky
Tento plod musí být celý a čistý, tedy „košer“. Z toho plynou podmínky pěstování, například má být z neštěpované rostliny. Dále má být strom zdravý, každý sedmý rok odpočívat – bez sklizně, nesmí být hnojený odpadem ze „špinavých zvířat“ (například prase, raci, škeble atd.). Plody musí být nepomačkané, správného kónického tvaru, pěkné na pohled a s perfektním vrcholem.
Tento plod musí být celý a čistý, tedy „košer“. Z toho plynou podmínky pěstování, například má být z neštěpované rostliny. Dále má být strom zdravý, každý sedmý rok odpočívat – bez sklizně, nesmí být hnojený odpadem ze „špinavých zvířat“ (například prase, raci, škeble atd.). Plody musí být nepomačkané, správného kónického tvaru, pěkné na pohled a s perfektním vrcholem.