CITRUSY.CZ

Dufam len ,že som neotvoril novu temu,čo už tu je,ale hladal som a nič podobne som nenašiel...chcel by som tuna založit temu ohladom malej čiernej mušky -smutivky...že ako nane-na tie beštie :moje citrusy teraz prezimujem v chladnejšej izbe a samozrejme mam tam aj tie potvory a hladam rady ako sa ich zbavit...viem že tie potvory sa tam isto dostali v kupenom substrate a niekde som sa dočital,že ked si kupim nejaky ten substrat tak je dobre ho dat na nejaky plech a zapiect na 15 minut do rury,že to vyhuby tie mušky...
a dalej,že dobrym pripravkom je Cyper 0,5 M-Tento pripravok zriedit s vodou a preliat substrat,že to pomaha a potom neriedenym roztokom to postriekat aj na listky..
a dalej som sa dočital,že :zmiešat vodu s normalnym mydlom a roztlačenym cesnakom a poliat rastlinu,a namiesto cesnaku možme dat ocot-že to dost pomaha...čo si otom myslite ?ma niekto z vas nejake skusenosti.
a ešte tie žlte lepiace pasiky si je dobre zadovažit.ma niekto z vas dokonaly a osvedčeny plan na tie potvorky..za vaše rady vopred dakujem..

Mám pocit, že smutnice, jak se tyto mušky jmenují česky prostě ke kulturám rostlin patří. Živí se organickou hmotou v substrátech. Je tedy možné používat substrát s menším podílem organické hmoty, např písky, perlit a pod. Velkým rostlinám nedokáží jejich larvy příliš uškodit, ale mohou být pohromu výsevů a řízků, kdy se klidně pustí i do kůry a lýka. Zde je možná vhodná sterilizace substrátu, ale myslím, že za pár dní přilétne jediná samička a jsi tam kde jsi byl, ale s tím rozdílem, že před tím, než si substrát sterilizoval, obsahoval i celou řadu prospěšných ba možná i symbiotických organismů, nyní obsahuje jen ty larvy smutnic. Já vyznávám opačný způsob, naopak živé substráty na organické bázi. Má to přírodě bližší charakter a rostliny v nich samozřejmě mnohem lépe rostou. Osobně užívám směsi lesní hrabanky, rašeliníku, říčního štěrku, borové borky, trocha hnoje a pod. Nejsem jediný komu se osvědčily. Nic nesterilizuji, nespařuji, nepeču. Je to substrát i s edafonem, malou zoologickou zahradou bakterií, sinic, řas, prvoků, chvostoskoků, roztočů, hmyzu, vzdušnicovců podobné havěti ba i žížal, pavouků a atd. Rostliny zde mohou navázat mykorhizu, žijí zde nitrogenní bakterie, škůdci, ale i jejich predátoři a při rozumné ochraně rostlin a rozumném přihnojování, dokáže být takový substrát dlouho soběstačným ekosystémem s jistou regulační funkcí různých škůdců. Larvy smutnic s oblibou loví stonožky, jichž bývá hrabanka plná, podobně larvy střevlíků a kdo ví co vše si zavlečeš sebou. Navíc hrabanka s převahou borového opadu smutnice výrazně odpuzuje, zda pryskyřice či něco jiného nevím, ale bylo mi to doporučeno a je to tak. Mimo razantních biocidů existuje i ekologická ochrana. Parazitické hlístice a žluté lepové desky. Jistý účinek to má, ale nic světoborného ot také není. Žluté lapače jich polapají desetitsíce, ale vylíhnou se nové statisíce. Hlístice asi jistý účinek měly, použil jsme je a smutnice se vyskytují jen v čerstvých substrátech, jinak jen sporadicky.

no som prekvapeny,že 90 ludi si to pozrelo a len jeden odpovedal..to asi z vas nikto nema take problemy s tymi muškami čo !bodaj by to tak bolo...

No popravde nie som si isty, aly myslim ze raz som ich mal.. ale to uz je davno, v inom byte kde som byval. Vyzierali take cesticky v listoch? ci to nie je ono? Inak maval som dlho problemy s octomilkami, ci vinne musky su to.. a potom sa mi premnozili stonozky, ci z hnojiva, ci z hrabanky neviem, ale od vtedy nemam problem s nicim, co sa zdrzuje v pode.. (pocas leta nejaka voska ci molica prileti)

Tak já tyto potíže se smutnicí řeším stále a to vždy po přesazení rostlin. Jediný co dělám tak je to že jak se obějeví dospělí jedinci tak zapíchám žluté lepící šipky do květináče které často měním. Když se na listech začnou ukazovat larvy, jsou to takové černé čárky které sají z listů, tak to postříkám Mospilanem.

no tak dakujem pekne za vaše odpovede.ja som už vyskušal na jednom kvete-metodu ,že mydlovu vodu spolu s octom,tak uvidim,že ako ten pokus dopadne.pripominam,že nie na citruse,ale na neviem ako sa vola ta kvetinka som to skušal...tiež mala dost vela mušiek na nej a bola taka zvedla,tak som to vyskušal...
a čosa tyka tych čiernych čiarkov na liste,tak žiadne som zatial nespozoroval a dufam,že ani nespozorujem.

Larvy smutnic nejsou čárky na listech , ale klasické muší bílé larvy s černou hlavou v půdě. Imaga jsou mušky s kouřovými křídly, zřejmě někým zde zaměněné za octomilky. Octomilku však dozajista nebudou zajímat vaše rostliny a už vůbec ne substrát, z něhož rostou, měli by zálusk maximálně na přezrálé a kvasící plody z vašich rostlin. To co vykusuje chodbyčky v listech, nejsou rovněž smutnice. Dělají to larvy některých motýlů a blanokřídlých, tedy housenky a housenice (u blanokřídlých), říká se, že listy minují. Typické je to pro některé obaleče, ale i např. vosičky pilatky. Touto metodou žíru se nedávno proslavila housenka klíněnky na jírovci maďalu. Larvy smutnic které žijí v bytech, žijí v zemi a živí se organickou hmotou i živými pletivy rostlin, obzvláště poškozují jemné a nezdřevnatělé kořínky semenáčků, řízkovanců, nebo dělohy semen, obzvláště pak v přemokřeném substrátu.

na smutnice je dobre bud vrsek kvetinace zasypat piskem (cca 1-2cm) a zalevat spodem.
nebo zalivka mospilanem ci prirodne vyvarem/vyluhem z kastanu (plodu jirovce).

pokud v substratu neni rostlina, tak postaci ho nechat proschnout (trouba = nepekny smrad + likvidace prospesnych latek)

Jedna ti tam Míro, neustále šmejdí pod jménem. Já blbec ji než jsem tě tady poznal, vždy zkoušel v první chvíli zamáčknout. Ono světlo z monitoru ty mrchy v noci opravdu přitahuje.

alebo dalsia moznost v tychto dnoch, ked mas iba substrat, je ho nechat vonku zamrznut...

Ještě jedna věc okolo smutnic. Vyloženě se jim líbí v těch ne moc drahých substrátech typu Soběslav. Ona zde kvalita odpovídá ceně. Ač se nazývají rašelinné substráty, s rašelinou mají málo co společné. Zde u nás se rašelina těžila, jak ve Slavkovském lese, tak v Krušných horách, ale z logického důvodu ochrany přírody je tomu konec a většina těchto levnějších substrátů je dnes založena na bázi kompostované smrkové kůry prolévané močůvkou. Takový substrát samozřejmě podléhá rozkladu a mineralizaci a není pro rostliny ničím vhodným. Ovšem v čerstvém stavu je to přesně to co smutnice milují, vodu dobře vázající organická, tlející hmota s dost nevyvinutým edafonem, tady konkurencí a predací smutrnic. Pokud si buď připlatíte za kvalitní substrát, nebo si namícháte vlastní dle různých receptur a dostupných surovin, značně se omezí i škody způsobené na rostlinách smutnicemi. Abychom smutnice jen nehanili, dříve jsem sbíral masožravky, rašelina nasátá vodou je přesně to co smutnice chtějí a malá muška přesně to co se lepí ve velkém na rosnatky, rosnolist, tučnice a pod. Některé láčkovky a špirlice jich po zimě byly také plné, než je v létě vystřídaly vosy. Tak vlastně mohou posloužit i jako přilepšení pro tyto rostliny.