šnek napsal:
Já to psal předevšm s ohledem na to, aby se nepoužívalo chybné označení, resp. zařazení.
Osobně mám víceméně v problematice jasno. Sanford F2 Curafora,popř. Venasca nejsou citranže ani cicitranže, ani segetranže ani nic podobného
a proto by takto neměly být nazývány.
U Curafory se rozhodně přímo podílel na křížení pyl nějaké mandariny (nejspíše klementiny), téměř s jistotou tvrdím, že se nejedná o jádrový semenáč citranže ovlivněný jen pylem (nucleární mi zní nějak divně
... což by byla právě ta 2. generace citranže) - to je prostě nanejvýš zřejmé. Dle mého názoru je jediné správné zařazení jako hybridní citrus, stejně tak jako např. USA119 (Citrumelo x Succory ... či Sikeri ... co Petře
... hmmm? ). Popř. pokud připustím možné komolení názvosloví, tak by se jednalo o citrageandrin, podobně jako u USA119 se jedná o citrumeloange
Šneku, vypadá to z Tvého pohledu jasně, ale myslím, že to bude mnohem složitější. Problém je v tom, že nemám čas se do toho zakousnout. To chce hledat a hledat u šlechtitelů v USA, ptát se amer.foru a jiných stránkách (je jich několik, které se tím zabývaly. Ale to už je náročné nejen na čas, ale i superznalost angličtiny-kdo si na to trufne
).
Prostě si nemyslím, že šlechtitelé si jen tak vymysleli název segetrange. Tady je problém v tom, že když tam Bernhard Voss byl, tak i on neovládá brilantně angličtinu, takže to je první zdroj možných chyb, které se mohly nalepovat jedna na druhou. Za druhé je Němec a není zvyklý od Amiků na velkou vstřícnost k jeho národnosti, proto to na některých místech řešil i jinak (nebudu se o tom z pochopitelných důvodů rozvíjet, pouze naznačím - stačí mít vizitku a být domluvený s německy mluvícím citrusářem s přijatelnou švýc.národností).
Prostě někde jseš (kam se určitě není jednoduché dostat) a snažíš se získat přízeň, rouby v co největším výběru ( jde o šlechtitelsky prakticky neopakovatelné superspeciality v pohledu odolnosti na chlad a mráz. Chceš toho co nejvíce získat, ale čas a další okolnosti ti nepřejí. Prostě přes tyto potíže Voss získal neopakovatelně mnoho
.
On to totiž potřeboval na byznys. Němci vidí na jihu citrusy a chtějí je mít doma na zahradě a znovu si tak trochu prožívat dovolenou na jihu (na rozdíl od Čechů jim tolik nezáleží na jedlosti, ke konzumu si plody mohou koupit v obchodě). To, že nám B.Voss odrůdy nechal bylo také něco za něco, protože i u nás byly pro něj zajímavé věci ( většinou od Č.moře v bývalem Sojuzu). Myslím, že ho to dneska trochu mrzí(nenechával nám to k množení), ale německy mluvící trh má spolu s O.Eisenhutem zabraný. Jeho rostliny jsou ke koupi i třeba ve Vídni.
Takže závěrem - to málo, co se v šlechtění citrusů na mráz ve světě podařilo vytvořit, většinou tady máme. Bohužel stále vnitrokontimentální podnebí se s atlantským v západní Evropě nemůže srovnávat. I přesto, že poslední dva roky ukazují trochu jinak.
To, že ne všechno nám sedí názvoslovím je problém i pro mě. Ale věř tomu, že většině odborníku na jihu by to bylo úplně jedno - prostě maňana.
Takový Oscar Tintori z Toskánska prodával dříve hybrid Pursta jako Limon dolce - tedy citroník sladký. A vůbec mu to nevadilo, že plod ani listy ba ani květy nemají s citroníkem nic společného. A takových je spousta...Ale ty chladuodolné hybridy z USA si myslím, že to je jiný problém-jak jsem se snažil naznačit. Ale na rozluštění všech nesrovnalostí opravdu nemám čas, snad příští zimu
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
), tak to by jsme se asi dozvěli pouze v tej emejice 
.
proto ji označil 
Nepredbiehaj 
.
. Takže letos z toho asi ještě nic nebude - objeovat pěknou korunku kvůli plodu ... to se mi moc nechce ... ještě s to rozmyslím 