CITRUSY.CZ

Souhlas se Zdeňkem.
Používám druhým rokem a je super. Jiné balení opravdu neexistuje a cena 210Kč je včetně DPH.
Jestli ho pan Bajer posílá poštou nevím, ale silně o tom pochybuji.

Miloš

Ještě jedna poznámka. Nositelem a držitelem vlhkosti jdou v zeminách ty nejjemnější frakce. Tj. např. jíl. Problémem je to to, že ne každý je vhodný. V prachové podobě přidán v zemině na bázi rašeliny provede do dvou měsíců to co by trvalo výše zmíněné tři roky. Jíl by měl být přidáván do rašelin vždy jen v hrudkovité podobě, aby pokud možno rašelinu a póry v ní "neznečistil", jinak ji okamžitě zcela degraduje. Jedině tak lze zajistit dostatečný pohyb vzduchu i vody v zemině a současně její slušnou schopnost udržet vodu.
Různé "gely" apod. nejsou pro citrusy moc vhodné, zejména v nádobách "lokálně" aplikované, protože příliš mění svůj objem a při nabytí zcela vytěsní ve svém okolí tolik potřebný vzduch a zemezí pohybu vody pod sebe. A v hodně rašelinových zeminách se tam potom nemá voda jak dostat, obtéká, vzniká suchá kapsa, protože kapilární vzlínání je v hodně rašelinových vzdušných zeminách hodně, ale opravdu hodně omezené, až tak, že bych nebál bych se říci, že téměř žádné.

Nerad bych byl považován za rýpala, ale svůj názor zkrátka napíšu. Jedná se o ten substrát z Adava. Nevím, jestli je to ten samý, ve kterém prodávají roubovance citrusů, ale ten ve kterém mi přišly, měl své nedostatky. Neříkám, že je vyloženě špatný, jen také není zcela dokonalý. V kombinaci s vysokými sadbovači (černé vysoké kontejnery na růže), ve kterých jsou citrusy z této firmy dodávány, nepůsobili na mě zrovna nejlépe. Pozoroval jsem, že lehký perlit je pří zálivkách vyplavován k povrchu půdy, zatímco jemná jílová frakce, údajně tedy bentonit, je splavován dolu. Ve středu nádoby si substrát víceméně zachoval strukturu. Vršek byl však příliš lehký, provzdušněný a vysýchaví a spodek zase přemokřený, zhutnělý a zbahněný. Kořeny rostlin tak prokořenily jen střední část, kde byla struktura substrátu dobrá. Hlavní problém nebude asi v substrátu, ale v kombinaci s kontejnerem, kde nejsou ideální podmínky pro pohyb vzduchu a spodní vrstvy tak špatně vysýchají. Je to řešitelné, pokud rostliny umístíme do širších květináčů s vyšší drenážní vrstvou, třebas z keramzitu, nebo keramických střepů, tak aby substrát mohl vysychat a dýchat i ze spodu odtokovými otvory. Pokud budete objednávat citrusy původem z Adava a neříkám že špatné(sám od nich objednávám a s kvalitou rostlin jsem spokojený), všimněte si, jak velkou část objemu půdy kořeny skutečně intenzivně využívají. Dal bych ruku do ohně za to, že až rostlinu vyklepnete k přesazení spodních alespoň 5cm substrátu zůstane přilepeno ke dnu kontejneru bez známky prokořenění, zašedlý vlivem ukládání jílových frakcí a přemokřený. Vrchních 5cm se vám zase odrolí. Myslím, že nezbytnou součástí každého substrátu pro rostliny, které vyžadují vzdušnější substrát, je křemitý hrubší písek, až štěrkopísek. Nesléhá, nezhutňuje se a je i v přírodě nositelem kypré struktury půdy. Z půdy se výrazně nevyplavuje. Druhou opravdu nedílnou frakcí je jak říká Šnek jíl, protože jen jílové koloidní částice jsou schopny na sebe vázat živiny a udržet je v půdě pro rostliny dostupné. Nelze do substrátu přihodit hroudu jílu, nebo jemný prach, ale jíly jsou obsaženy v každé hlinité půdě, a často vlivem humátů, se kterými se vážou, tvoří skutečně drobné hrudky s velice kyprou strukturou. No a pak samozřejmě organická hmota, rašelina je sama o sobě příliš kyselá, obzvlášť vrchovištní, zrovna tak smrková hrabanka, lignocel je příliš vysýchaví a takřka bez živin, nedrží strukturu, kompost zase nesmí být obohacen příliš vápníkem. Vhodné je všechny díly promíchat a nechat je tak rok kompostovat společně. Těžko si však můžeme říci univerzální návod na substrát, když jsme ze všech koutů republiky a ne jen jedné a všude je jiná půda s jinými obsahy živin, jiný písek, jiná rašelina.

Tak jsem to tady vše proštudoval a velice jsem spokojen s tím jak jste ochotni poradit, Hlavně mě potěšil Šnek že to není zeminou ani výživou ale tím co píše, a to má naprostou pravdu. Při přesazování byli místa přemokřená až bahnitá a jiná naprosto suchá. Včera jsem přesazoval semenáče do zas jinak namíchané zeminy, tak jsem zvědav jak to dopadne. Ještě jednou všem moc děkuji a přeji lepší pěstitelské úspěchy než mám já.

Starší citrusy v tomoto substrátu jsou prokořenělé od vrchu až dolů. Není žádné volné místo. Čerstvě přesazené rostliny nemužou být prokořenělé.
Já jsem s tímto substrátem velmi spokojený. Na větší citrusy do toho míchám ještě koňský hnůj a zahradní zeminu

Petře, určitě za rýpala považován nebudeš. Forum je diskusní a podstata diskuse je : já něco řeknu a ty něco řekneš Pokud to není schopen někdo skounout, neměl by diskutovat. Já jsem naopak rád, že své připomínky píšeš a tím spíše, pokud jsou současně i rozumně zdůvodněny. Jenže mnohé věci, které se samy o sobě tváří jako ne příliš logické mají svůj hlubší význam, který je nutno dát do celkových širších souvislostí. Potom mnohé mají zcela jiný význam.
Zde jde hodně i o úhel pohledu. Z bídy, která lze na trhu koupit bude Zdeňkem zmíněná zemina asi skutečně jednička (ale současně rovnou říkám, že onu zeminu jsem měl v rukách jen pár vteřin u Petra Broži, který mi ji ukazoval ... a mít ji, byť pár vteřin v ruce, je po mne na názor na zeminu to nepodstatnější). Současně máš pravdu v tom, že lze připravit i ještě lepší zeminu. Hodně jde taky o to, kde bude ona zemina použitá - pro řízené skleníkové prostředí bude zemina z Adava to ideální, pro pěstování venku to chce však ještě o něco více. To co Zdeněk posléze doplnil se skladbou blíží zemině, kterou nyní používám i já - směs borkované, frézované a vláknité rašeliny, borovicové kůry, sekaných kokosových vláken, pelitu, špetky jemnozrnného písku, proschlého a následně zkompostovaného koňského honoje, hrudkovité jílovité ornice ze spraší a přídavku železa.
Vysoké nádoby mají svůj smysl. Pokud nemůže růst kořen mladého citrusu dostatečně přímo dolu, potom ani nadzemní část rostliny tolik neroste. Teprve u starších rostlin se kořeny začínají v přirozených podmínkách rozvětvovat významěji do boku a nadzemní část rostliny kořen v tomto trendu jen následuje. Růžáky toto splňují dokonale a citrusy podle toho i rostou. Drenáže u citrusů již deset či patnáct let neopoužívám vůbec žádné. Jakákoliv drenáž totiž vždy vedla jen k tomu, že ty nejaktivnější kořeny do ni časem prorostly a rostliny podle toho začaly vypadat - ze vzduchu a bez vody citrusy růst neumějí a celková stagnace a težké chlorotické stavy se objevily vždy hodně brzy. Drenáže jsou svým způsobem přežitkem z dob keramických nádob s jedním odtokovým otvorem, kde to jakž takž fungovalo. Další čeho se dotknu je hrubší písek až šterkopísek. Je sice skutečně nejlepší na dobré odvodnění a provzdušnění jenže? ... používá-li někdo za podnože trifoliáty jako já, měl by s pískem raději hodně šetřit. Trifoliáty písky a štěrky moc nemusí, takže jsem s ním poslední dobou velmi opatrný, na druhé straně v hodně písčitých zeminách je téměř nulové riziko zasolení při venkovním pětování a hrubší frakce? Ptám se - proč zmenšovat objem nádoby něčím co rostliny stejně nikdy neprokoření a nijak nevyužijí. I toto jsem dříve zkoušel a z naznačených důvodů časem zcela opustil.
Na čem se rozhodně všichni asi shodnem je to, že nemůže-li dobře růst podzemní část rostliny, težko může růst hezky jeji nadzemní část. Jak toho dosáhnout je na každém pěstiteli individuálně, podmínky má každý různé. To co může být ideální do skleníku nemusí být ideální pro venkovní prostředí či do bytu či do zaskleného balkonu a naopak. Pravdou je to, že citrusy jsou schopny růst prakticky v čemkoliv, důležité je to, aby pěstitel svou zeminu dobře znal a vědel jak se chová, především co se pohybu vody v ní týče a podle toho přizpůsobil pěstování, především zálivku.
Závěrem jen velmi stručně řečeno - moc vody je špatně, málo vody je taky špatně, nerovnoměrné provlhčení je taky špatně, malé provzdušnění je taky špatně. Pokud se uvedené podaří pěstiteli dodržet, teprve potom může očekávat velmi slušné výsledky. Jiná lepší univerzální rada či návod bohužel neexistuje.

To čo napísal šnek v závere je asi najpodstatnejšie - ani tak nie je podstatný druh substrátu - pokiaľ v ňom naozaj nie je nejaká zložka extrémne predávkovaná a pod. ale to, či vieme ako sa substrát správa a podľa toho sa zariadime. - Keď som videl v čom boli rôzne rastliny z Talianska, či Španielska - napr. skoro čistá zmes ílu a 2-3 cm kusov polámanej strešnej krytiny a k tomu za hrsť pomaly rozpustného hnojiva v guličkách - a rastliny nádherné. Ono je to skôr o tom, že keď viem, že subtrát blbne keď doňho 3 dni prší - tak mám rastliny jednoducho pod strechou, keď naopak viem, že rýchlo presychá, tak ho častejšie kontrolujem a zalievam a pod.

No právě, jenže v Taliansku a Španělsku se k zemině přidávájí ještě dva základní faktory, které většina z nás nemá šanci nikdy dosáhnout.

1) intenzita slunečního záření a teplotní průběh po většinu období roku
2) své bude dělat i mořský vzduch ( obrazně řečeno kdo muže píchnout suchou větev do země tak aby mu brzy rostla ) to se děje v taliansku. Napíchají řízky Olivy do toho jejich betonu a na podzim z toho mají metrové rostliny. Zkuste u nás nařízkovat olivu - je to skoro nereálné.

Jen mě zaráží že pořád používají pro většinu citrusu podnoží Bigarádie

Zahradníctvo Oscar Tintori podľa toho, čo mi vyrazilo z podnože zjavne tiež používa bigarádie a musím povedať, že rastliny od neho rastú asi najlepšie v mojich podmienkach - keby som ešte zväčšoval zbierku - čo nepredpokladám- asi by som tiež išel na bigarádie.Aj keď svoje možno robí aj tá konská dávka hnojiva podobného Osmocote, čo tam sypú do každého kvetináča.

Souhlesím ze šnekem,moje zkušenost
drenáž-absolutně špatně!

Dobré ráno přátelé. Nechci zakládat nové téma a proto se chci zeptat jestli někdo nemá zkušenost s výluhem z kopřiv. Četl jsem v knížce citrusy od Aaž do Z že hnojivá zálivka z výluhu kopřiv je výborná. Vše jsem udělal podle návodu ale výluh zkvasil že se kopřivy rozpadly. Proto se ptám jestli můžu ten zákvas použít a jak zředit. Předem díky za vaše rady Josef.

Zkušenosti sice nemám, ale teď na jaře by to mohl být vhodný zdroj dusíku, ale i draslíku a stopových prvků, včetně železa jichž kopřivy obsahují značná množství. S koncentrací raději opatrně. Tak 1:10 a nebál bych se hnojit častěji, zvláště při současných deštích se živiny rychle odplavují, pokud máš rostliny postaveny venku. Určitě bych však výluhem z kopřiv nehnojil na konci vegetačního období. Zde je důležitý ukončení růstu a dřevnatění pletiv, což podpoří hlavně draslík. Dusík by nutil rostlinu dále růst.

Rostliny mám v nádobách a venku nejsou. To jsem vůbec nevěděl co všechno kopřiva obsahuje. Tak to teda vyzkouším. Snad nic s tím nepokazím.

mozes sem hodin nejaky navod ako robis taky vyluh? dik

Do jedné třetiny nádoby dám kopřivy trochu udusám a zaliji vodou, nechám vyluhovat asi 14dní. To je vše.