CITRUSY.CZ

Co takhle sem dát fotky skleníků, zimních zahrad, pařenišť nebo jiných staveb, kde se Vám dobře pěstují exoti ??????
Jeko inspiraci pro ty, kteří chtějí něco takového stavět, případně i jako radu pro někoho, kdo už sice postavil, ale mohl by vylepšit nějakým nápadem. Asi by bylo dobré uvést rozměry stavby a použitý materiál, pokud evidujete teploty, tak nejvyšší a nejnižší.
Mě osobně zajímají zimní zahrady, chystáme se přistavovat a chci zimní zahradu rovnou zaprojektovat - ne postavit vše okolo a pak s jinou firmou přilepit zimní zahradu.
Fotky svého skleníku, připojeného bokem k budově, pořídím a zveřejním.
Dáša

Prajem všetkým dobrý deň ,

myslím si, že je to veľmi dobrý napad, pretože podľa mojho názoru je lepšie 1x vidieť ako 100 x počuť , alebo čítať . A každý , kto planuje nejakú tu stavbu - skleník, foliovník či zimnú záhradu to určite uvíta , aspoň sa vyhne zbytočným chybám a strátam rastlín , a ušetrí peniaze na " zbytočné skúšanie a hľadanie riešení " .

Rosťa

Konstrukce je ze dřeva. Potaženo folii Ginecar ve 2 vrstvách, jedna z venku druhá ze vnitř mezi je vzduchová mezera. Uchycení folie pouze na krajích.
Vzduchová mezera 7cm. hranolky uchyceny na nerezových patkách cca 5cm nad betonovým základem. dveře jsou zatím provizorní rozměr 80 x 180cm a stačí i jako větrání. Foliovník se v lítě nepřehřívá a dřevěné hranolky jsou trvale v suchu. Kondenzovaná voda stéká po vnitřní straně folié zpatky do zeminy a koloběh se opakuje. Hranolky jsou napuštěné přípravkem na bázi včelího vosku. Sklon střechy je zvoleny umýslně prudky aby sníh vlastní váhou sjížděl dolů a nezatěžoval konstrukci ( předchozí foliovník se propadl po tíhou sněhu). Vytápění řešeno halogenovým záříčem celou zimu na 400w v těch největších mrazech na 800w a zatím se zdá že teplota uvnitř neklesla pod nulu. půdorys 6x 2,66 m vyška necelé 3m.

To Zdeněk: Za jak dlouho se musí folie měnit, resp. jak dlouho vydrží?

Folie značka Ginecar: síla 150 mikronu s upravou proti tvoření vodních kapek. Voda na vnitřní straně folie tvoří souvislý film a stéka po folii dolů ( neskapavá na rostliny) záruka je 5 roku a tomu bych i věřil. Cena za folii je přijatelná 1kg stojí cca 70Kč. Folie by měla dle udaju od p. Chovance z Lipníku nad Bečvou vydržet kolem 8 - 9 roku bez výměny. Znám ještě lepší folii, ale ta stojí podstatně více jeden m2 70 Kč síla 200 mikronů ( Richel solar E.V.A s upravou No - drop Efekt) více informaci na http://www.agrotherm.cz
Tato folie je použita na sklenících v Brně na Kociánce. Měla by vydržet kolem 10 -15 roků a to je víc než přijatelné. Ginecar je jednovrsvá folie, která se vlivem vyšších teplot rozpíná a v zimě smršťuje. Richel je třívrstvá folie, která je stále stejná - nepracuje. Je to lepší kvůli větru, folie tak zůstavá napnutá a vydrží větší zatížení.

Já jsem ji dával na foliák v březnu 2001, neboli za 2 měsíce tam bude 5 roků.
Poškozená je pouze místně od zmrzlého sněhu, docházelo k tomu v minulých letech při tání a opětném zmrznutí sněhu. Při dalším tání tlačila vrstva sněhu vzniklé zmrazky s ostrými hranami a ty potom trhaly .
Také je na několika místech proklepaná v ohybu v hřebenu, v důsledku často opakovaného bušení o trubky konstrukce vlivem u nás častých větrů . Vzhledem k rozpínavosti folie (jak uvádí Zdeněk) je žádoucí omezit tyto kapsy, aby s ní vítr nemlátil. Domnívám se, že mechanické namáhání negativně ovlivní životnost více, jak samotné stáří . Jelikož mám folii jen nataženou přes konstrukci z vodov.pozinkovaných trubek a zafixovanou pouze na jejích čtyřech okrajích, tak jsem zatížení nově vzniklých kapes folie řešil jednoduchým způsobem:
Dřevěné rahno jsem zbavil vyčnívajících suků, obalil zbytky folie a položil na plochou střechu (inspirováno ze starých střech, kde nebylo lemování štítu-závětrná lišta a pálené tašky při větru létaly.

Rostliny pěstuji v tomto skleníku - viz obr. níže. Délka je 6,7 m, výška 2,6 m a svažuje se na 1,5 m, šířka skleníku je 2,6 m. Obvod skleníku má základ hluboký 90 cm, vnitřní cesta 70 cm. Záhony mají sířku 103 cm, vlevo od vchodu je asi 120 cm dlouhý a 43 cm široký záhonek, který kopíruje vchodové schody a napojuje se na záhon podle cesty. Síla skla je 0,4 cm, je volně položené na rám s kytem, skla drží háčky z plechu.
Bohožel včera díky tajícímu sněhu polovina oken nevydržela a tak máme nejen co uklízet, ale i téma k přemýšlení, jak lépe střechu vyřešit. Uvažijeme o sesazení skel přímo k sobě bez přesahu a utěsnění silikonem. Také jsem někde viděla přesah z polykarbonátu, který vedl asi 10-15 cm pod "krizové místo". Modlím se aby nepřišly hodně nízké teploty, ve skleníku jsou volně tyto rostliny : tomel odr. Tamopan, fíkovník, granátová jablka velkoplodá /semenáčky/ i Nana, mučenky /caerulea stabilně a morifolia, morifolia Andy a naviculata letos poprvé na zkoušku /, Albizia julibrissin E.H.Wilson /letos by měla jít ven/, Asimina triloba /také půjde ven/, Arbutus unedo a Zantedeschia.


Ta hadice přes schody vede jako přepad ze sudu na dešťovou vodu.


Skleník letos slaví 14 let své existence, toto je první zima, která něco ve větší míře poškodila, tolik sněhu tu nebylo snad od roku 1978 /to mám fotku, kdy mě, coby dvouletého caparta, hodil táta do nahrnutého sněhu u silnice a sněhu bylo přes metr a půl a pak mě z něho vyhrabával/.
Můžete mi poradit ohledně opravy, aby se toto neopakovalo, případně odpovím na dotazy.
Ještě teploty, běžně nebyla v zimě zřejmě nižší teplota než mínus 10 stupňů, vyjma letošní zimy a zimy 1999/2000 myslím. V létě se v pohodě přes poledne dostaneme na 40 plus, ale velká okna v bocích a otevřená dílna celkem dobře větrají. Skleník má i velké okno, otvíratelné do dílny, celou sezonu je otevřené.
Dáša

Když už to tak dopadlo, nechceš to nahradit polykarbonátovou ? Podívej se na:
http://www.citrusy.cz/forum/viewtopic.php?t=642
Každé sklo nepropouští všechny ideální složky pro rostliny a folie i polykarbonát jsou z tohoto pohledu lepší .

Uvažuji o polykarbonátu, ale momentálně je pro mě jednodušší vyměnit skla, železná zásoba zbyla , časem se buď vymyslí zateplení, nebo se využije polykarbonát, který se tak jako tak bude používat na zimní zahradu při stavbě v příštím roce.
Teď je ve skleníku kromě skla i dost sněhu, pořád přitéká voda, jak ji nestíhají brát okapy.... čistit budeme snad zítra..... já mám od pondělka už školu, snad to nějak zvládneme.
Díky za tip !Dáša

Mam zimnu zahradu strecha polykarbonat 1,6 cm 5 komorkovy 1bok plastove okna ostatok mury zateplene znutra 2 cm polystyren zvonka 3 cm.
Proble je v tom ze dnes som tam cely cas kuril / ustredne kurenie / a teplotu som nemohol dostat nad 11°C pritom ked bolo - 23°C tak vo vnuti bolo okolo 2°C cize 19°C rozdiel. Preco ked je vonku - 1°C ako dnes nemam aspon 17 °C. Ked zasvieti slnko hned je tam 23°C.

No ,nejsem odborník,ale myslím,že je to jednoduché...zákon zachování energie....Sluneční energie se přemění v teplo.....což v tomto jarním období může být až pro citrusy škodlivé,hlavně pokud nasadí do květu/pokud se ti třeba teplota z 5stupňů vyhoupne rychle na 25,díky sluníčku/.Hrozí opad listů:listy odpařují-kořeny nestačí dodávat vláhu,protože se půda tak rychle neohřeje.No a pro vývin květů je lepší teplota do 20stupňů.Takže řešení je pak větrat,či přistiňovat.

Toto som ale nechcel riesit Choseee, to viem aj sam s tim veranim tiez opatrne lebo ked ti na rastlinu fukne -3°C vzduch tak sa asi nepotesi.
Mna trapil problem popisovany v druhej vete. Ale dik

Vtip je v promrznutí zeminy a konstrukcí ve skleníku. Než bylo těch -23°C (předpokládám jen nočních), teploty se pohybovaly kolem 0°C nebo jen těsně pod ni. Teď ale nebylo venku takové teplo, aby se skleník stačil vyhřát a teplo naakumulovat - proto nemůžete dosáhnout vyšší teploty. Zkrátka nejprve vyhříváte stěny a zeminu a teprve až ty získají teplo, topíte vlastní prostor skleníku
Já měla něco podobného, když mi po promrznutí skleníku na -2 až -3°C po dobu několika dní nestíhaly už při nočních -24°C topidla, zatímco do -18°C topily v pohodě na regulovaný výkon (spínání a vypínání termostatem v poměru asi 1:3 topení:vypnuto)
Naproti tomu, když svítí slunce, prochází paprsky přes makrolon a otápí prvně vzduch, zatím co zeminu a stěny až druhotně - proto také jsou ty vysoké teploty od slunce tak nebezpečné

Citrusy pěstuji ve volné půdě zapuštěných skleníků a pod těmito rostlinami zimuji další odrůdy v nádobách. Tyto jsem dosud na sobu od jara do podzimu vynášel do nevytápěného foliovníku a sklolaminátovníku, některé i na volnou expozici. Bylo to na více místech, proto bylo pracné přenášení rostlin, časově náročné zajišťování vody na více míst, ochrana proti kroupám a jiné komplikace. a proto si od loňska vytvářím ke skleníkům přiléhající jednotný prostor pro letní pěstování citrusů - Hesperidarium. Z důvodu nepříznivých klimatických podmínek na mé průvanové zahradě (Vysočina) jsou nutné obvodové stěny pro zajištění lepšího mikroklimatu a pro kritické období na jaře a na podzim je nutná střecha-ochrana proti mrazíkům. Nejednoduší by byla svinovací folie, ale u nás nic provizorního nevydrží a vítr to odnese . A tak jsem udělal dřevěnou střešní konstrukci, na kterou se bude navinovat (a svinovat) těžší a tužší sklolaminát. Na jaře při aklimatizaci a v létě při očekávaném krupobití se může natáhnout rašlový stínící úplet.
V Itálii jsem propadl starým kamenným stavbám a jelikož i pěstování citrusů zde má své historické místo v oranžeriích, tak jsem se trochu inspiroval.
Starořecká mytologie zase dala název plodům citrusů - hesperidium (zlatá jablka v zahradě Hesperidek), tak i název mé letní zahrady citrusů bude (obdobně jak u Oscara Tintoriho - http://www.giardinodegliagrumi.it/Eng/Homeng.html) Hesperidarium.

Mám na tom ještě moc práce, ale příznivé počasí mě tlačí k vynešení rostlin ke světlu, na zimovišti jsou narašené rostliny ve stísněném prostředí a stínu .
Proto jsme se synem v sobotu alespoň zadělali střech sklolaminátem a dne se tam již stěhovaly první rostliny .
Obrázky řeknou více :

Nezakrytá střecha :


Sklolaminát v roli :


Montáž sklolaminátu :


Zakrytá střecha:


Včera uvnitř, kde jsou již dnes některé rostliny :


Ještě zbývají vyndavací oknové díly vředu a z boku, stylové dveře (tento týden nemá naštěstí mrznout) a uvnitř kamenná nádrž na vodu s fontánou.
Z venku potom udělat východní a severní svah. Budou podobné jak ten jižní, viditelný na fotkách.