Radek Kubicek napsal:
Ano Petře,střecha je situovana na jih.Ten tvůj návrh na úpravu střechy mě taky zajíma,třeba se nechám inspirovat
můžeš ho tu prosím zveřejnit?
Radku, tyto máš pěkně udělané a funkční, tak zveřejním své návrhy spíše pro jiné:
Slunce svítí v létě vysoko nad obzorem a v případě dopadání jeho paprsků na šikmou plochu se jich část odráží (úhel dopadu se rovná úhel odrazu) a nepronikne dovnitř. Proto je z hlediska letního přehřívání lepší aby největší zasklená plocha (střecha) svírala vůči poledním paprskům co nejmenší úhel, pravý úhel je nejhorší. Podívej se 21.6. v poledne na slunce a uvidíš, že paprsky dopadají prakticky kolmo na tvou střechu. Toto je nevýhoda skleníků přilehlých k jižní stěně domu, nebo v jižních svazích. Ovšem výhody těchto skleníků vysoko převyšují nad touto jedinou nevýhodou, která je naštěstí technicky řešitelná.
Letněné citrusy získají na kondici.
S ohledem na dostupný pevný a lehký polykarbonát navrhuji několik řešení, nákresy jsou narychlo naškrábané :
1.
Vyklápěcí střecha na pantu.
Rám střechy je připevněn k severní stěně ( k domu) velkým pantem. Např. z kousků trubek na rámu a stěně domu spojené jednou dlouhou ocel.kulatinou se „zemědělskou vůlí“, aby šla středová kulatina i po korozi lehce vytáhnout a střecha případně úplně oddělat. Tato střecha se dá na jižní straně libovolně zvedat a podkládat jako pařeništní okno. Zvednutí může být i úplné a mechanizované el. motorem. Šikovný zámečník a elektrikář to může zautomatizovat. Motor je pak ovládán čidlem dle vnitřní teploty skleníku. Jelikož kroupy padají převážně s vodou, může venku umístěný kontaktní vlhkoměr zajistit zavření při dešti. Jeho funkce by se měla iniciovat pouze v době očekávaných krup. Jinak je občasný déšť na rostlinách žádoucí. Střecha by se neměla v dusné bouřce úplně zavřít. Proto umístit na jižní stěnu nějaké „špaleky“ nebo jiné dorazy, které zabrání úplnému zavření.
Toto provedení omezuje velikost střechy, případně i příliš návětrné místo.
2.
Vyndavací střecha.
Konstrukce obvodových stěn se provede dostatečně pevná, nepočítá se zpevňujícími vlastnostmi konstrukce střechy.
Na stěny se nasadí střecha, kterou tvoří samostatný rám (rámy) z polykarbonátovou výplní. Na zimu se zajistí proti ulétnutí, v létě se odnese, uloží, případně využije na zastřešení pergoly apod. Na otevřenou plochu se jednoduše připevní provizorní latě a po nich je možno natahovat a stáčet folii nebo ještě lépe stínící rašlový úplet (zelený, výrobce Juta Adamov-Úpice). Díky němu se lépe překoná období po odkrytí, kdy nové výhony z jarní růstové periody nejsou na přímé slunce a další povětrnostní vlivy připravené. Rašlový úplet vždy zůstane natažený a zajištěný v případě hlášení bouřek z krupobitím.
3.
Vysouvání polykarb.desek z profilů „ U „ .
Jednotlivé polykarbonátové desky se podélně spojí polykarbonátovým profilem „ H „ a nasouvají do profilů „ U „ na severní zdi a na jihu na konstrukci skleníku. Jejich zajištění se provede vyndávacími bodovými příchytkami z H-profilů k podpůrné konstrukci polykarbonátových desek, nebo z vrchní strany dřev.lištami zaklepnutými na sev.straně do dalšího ocel. U a na jižní straně při okapu přitáhnout ke konstrukci jižní stěny.
Po podpěrné konstrukci se natahuje rašlový úplet stejným způsobem jako v řešení 2.
4.
Otevírání dlouhých oken (od hřebene k okapu) na pantech.
Viděl jsem funkční řešení u p.Brázdy, kdy plochá střecha je tvořena obvodovou a podpěrnou konstrukcí a v ní je umístěno několik samostatných oken, tvořených ocel. rámem s polykarbonátovou výplní š.1050 mm (podélně rozříznutá tabule polykarbonátu š.2100mm)
Na jedné podélné straně každého „okenního“ rámu jsou panty spojené s podpěrnou konstrukcí.
Celkově to bude náročné na provedení – hlavně utěsnění v podélných spojích proti zatékání, okna při délce 6m budou díky rámu těžší, ale jejich zvedání se dá zmechanizovat. Provedení rámu samostatných oken také zvýší pracnost.