Ivane, u mne je to trochu jiný případ. Vegetační doba je i ve skleníku kratší, v září se ochladí a už nic neroste. Víno mně roste z původního hluboko umístěného spodního záhonu, který jsem po odstranění citrusů (pro výskyt spodní vody a velkou vzdálenost od světla) již nepohnojil a tak zpočátku bujné víno svou bujnost ztratilo. Takže jinými slovy ubrat dusík, ale zkracovat růstové období kvůli vínu nebudeš, to za to nestojí. Jiné tropy mají přednost
.
Třetí omezení růstu vína je - utahat ho. Tedy přeplodit a to může být ve skleníku problém. Některé odrůdy plodí ve sklenících jen na nejlepších světelných podmínkách. Navíc se liší tím, zda plodí na krátkých čípcích nebo na očkách dlouhých tažňů – a to je třeba vyzkoušet. Já jsem dříve každý loňský výhon, na kterém se na jaře neobjevil květ ihned přerouboval odrůdou Gros Colman, která mě plodila i v menším stínu (nyní už ji nepreferuji, má příliš hustý hrozen napěchovaný velkými bobulemi a po letech začal mít problémy s plísní v hustém vijanu)
.
Zakracování za druhým očkem nad vijanem je skoro málo. Pro dostatek cukru by měly být alespoň 3-4 listy za vijanem. Růst zálistků je také částečně ovlivněn odrůdou, ale pro tuto vlastnost určitě nebudeš vybírat vhodnou odrůdu. V případě hlubokého zakrácení výhonu nad 2 listem za hroznem (tvůj případ) a s ohledem na dostatek listové plochy nad hroznem (cukr) se zálistek nemusí úplně vylomit, ale štípnout za třeba za 2 listem. Zvlášt, když jsou už přerostlé-vylamování se zanedbalo.
Já mohu konstatovat, že po cca 18 letech plození, nehnojení a zhoršením světelných poměrů není nekontrolovatelný růst révy žádným problémem, dokonce na některých „slepých“ přeroubovaných ramenech je to spíš naopak – společně s nedostatkem světla, tam skoro nic nenaroste