SÁZENÍ ANANASU - I část

Ahoj všichni přátelé domácích ananasů!

Diskuse na fóru v minulých týdnech naznačila, že naše republika nebude už dále banánovou republikou, ale republikou ananasovou. Jako nadšený konzument ananasů a také jako dlouholetý pokusný pěstitel této bromélie jsem se před pár dny uvázal k tomu, že napíši a zdokumentuji informace k zakořeňování vrcholových růžic ananasu, což se dle diskuse na fóru jeví jako velká obtíž při rozvoji našeho národního ananasového hospodářství.


Na toto téma existuje mnoho názorů, bohužel často značně protichůdných. To co následně uvedu rozhodně nemá být ambicí stát se objektivní pravdou, je to jen sumář zkušeností, které se v mojí praxi osvědčily.
Takže startujeme, je 16.3.2006, koupil jsem relativně slušný plod (normálně bych ho nesadil, zase tak pěkný nebyl, ale nebyla lepší nabídka) a večer jdu na to!
Už jsem mnohokráte do fóra psal, že základem všeho je kvalitní nezmrazený a nepoškozený ananas s kvalitní, zelenou růžicí. Nemá smysl vůbec to zkoušet z růžice jakkoliv vážněji poškozené a především zmrazené. V takovém případě je naděje na úspěch mizivá. Věřte, že stojí za to utratit 80 - 150 Kč za kvalitní plod. Ten vypadá asi takto (cca 1,5 kg, sladký, i když zelený, odrůda neznámá, původ Pobřeží slonoviny, asi):

Dalším krokem je neprodlené oddělení plodu od růžice, co s plodem je na Vás, celkem dobré je ho sníst, ale ...
Růžice po oddělení ukroucením vypadá takto:

Růžici je nutné ihned očistit od zbytků dužiny, nejlépe odkrojením nožem, nebojte se zabrat až do "dřeva", do tvrdé části, ponechání zbytků dužiny škodí, plísně a hniloby jsou druhý základní důvod k neúspěchu. Současně s tím otrháme spodní řady listenů, tak aby vznikl "kmínek" dlouhý asi 2 cm a více. Není nutné ponechat příliš mnoho listů, stejně všechny krátce po vysazení odejdou, teprve nové listy, které vyrazí po vysazení a ujmutí živí rostlinu. Úkolem tohoto kmínku je zakotvit rostlinu dostatečně v substrátu, ananas zpočátku celkem mělce koření a čím hlubší je ukotvení, tím lepší je manipulace. Zároveň na této očištěné ploše vyrážejí základy kořínků, takže čím větší plocha, tím více možností zakořenění. Po očištění vypadá růžice takto:

Ihned umístíme růžici tak, aby mohla "viset" ve vzduchu a klidně usychat. Doporučuje se zasypat prachem z dřevěného uhlí, nedělám to, ale doporučuji, příznivé vlastnosti tohoto prachu jsou obecně známy. Pro upřesnění, nedělám to kvůli skleróze, skoro vždycky zapomenu, nebo ho nemám doma a tak nemůžu uspět J
Ideální je užší sklenička (viz obrázek) a umístění na suchém místě, ne na přímém slunečním světle. Teplo nemusí být příliš vysoké, aby příliš nezavadly listy a budoucí kořeny, to je riziko číslo 3! Stejný výsledek má i příliš dlouhá doba "sušení". Nechávám to tak maximálně týden, obvykle stačí i kratší doba 3 - 5 dnů. Bohužel se obávám, že právě naše vzorová růžice se mi příliš nepovedla, hrozí její neujmutí právě kvůli dlouhému skladování v domě (asi 8 dní), vypadá dost zavadle ... Ale znáte to, kovářova kobyla chodí bosa ... Ale neznamená to, že to touto metodou nejde, posledních zhruba 15 růžic jsem takto zakořenil se 100 % úspěšností. Takže takto vypadá "sušící komora":

Na výše uvedené fotce si můžete prohlédnout i zřetelné náznaky kořínků, které "visí" z růžice do skleničky, dobře byly vidět i na fotce očištěné růžice. Teď máme určitý čas pokoj, stačí kontrolovat situaci a vyčkávat na vhodný okamžik.

AUTOR ČLÁNKU: Ivan D