CITRUSY.CZ

Vazeni pratele, dovolte abych vam predstavil ojedinely obrazek vykliceneho Durianu.

Hledam nekoho, kdo jej ma taky, ale vypada to ze v CR ani SR nikdo takovy neni. Ze bych byl opravdu jediny? Nepochodil jsem ani v botanickych zahradach... Mozna proto, ze durian ma semena, ktera straci klicivost behem dvou dnu. Nevim jak je to mozne, ale ze sesti semen mi po tydeni izolaci v bratrove kufru v igelitovem sacku vyklicilo pet. Ctyri rostliny jsou ve stadiu podobnem jako na obrazku, pate se klube nejak pomalu...

Snad jsem alespon nekoho potesil takovymhle exotickym kouskem

Ahoj!

Blahopřeju, tak to je skutečný úspěch . Docela by mě zajímalo, jak bylo semeno staré při vysazení? Pokud vím, velmi rychle ztrácejí klíčivost.
Pokud máš tropický skleník, pak by mělo růst, možná i v bytě, ale to bude skutečně experiment. Durian je rozhodně teplomilný.

Moje puvodni domenka byla, ze semena byla stara jeden tyden a jeden den. Zrejme ale byla starsi az kolem dvou tydnu. Bratr to ovoce koupil v posledních pěti dnech pobytu a pak mu ten zbytek vyčichávalo na balkoně apartmánu. Pak ho strčil do igelitového sáčku a já si ho od něj vzal až za týden. Nevěděl jsem co mi přivezl jinak bych pospíšil.. ale jak vidíte

Jinak, už se po tom týdnu klubou lístečky

máš ho ešte? ak áno daj foto...

Před pár lety jsem koupil celý durian v Globusu (nebyl zrovna nejlevnější), jíst se to nedalo, smrad jak svítiplyn. Ovšem semen tam bylo plno. Docela nezvyklý jehlanovitý tvar. Některá zcela hluchá, plná semena však klíčila 100%. První vyklíčil kořen, do nějž byly přečerpány zásobní látky ze semene, tudíž kořen byl řepovitý. Poté začala růst nadzemní část. Plstnatý kmínek i rub listů. Chloupky byli jakoby nazlátlé barvy. Listy byli podobná listům vrby, dlouze kopinaté. Z počátku rostlinky poměrně rychle rostly, na podzim růst zastavili, neopětovaly ho ani na jaře. Celou další sezonu se ani nehnuly. Na podzim opadaly, dřevo však vydrželo asi další rok zelené, v jakémsi stavu vegetačního klidu. Nic ho již však k vegetaci neprobudilo. Postupně začaly vysychat. Nechci ti brát iluze, ale durian (Durio zibethinus) je strom tropických deštných pralesů z rovníkových nížin. Tedy se jedná o jednu z nejnáročnějších rostlin pro pěstování. Četl jsem jakousi legendu, kdy Siamští králové měli speciální běžce, kteří měli za úkol doběhnout pro ovoce na jih Thajska a rychle donést králi k obědu. Plyne z toho to, že se jim asi pěstování příliš nedaří ani v okolí Bankoku. Nechci ti tedy brát iluze, rozhodně ne, ale určitě nebudeš první, kdo semena vyklíčil a vypěstoval semenáčky. Znám několik dalších nadšenců co se do toho pustili. Ovšem život rostlin končí spolu s vyčerpáním zásobních látek z děloh semene, které byla přečerpána do zbytnělého kořene. Podobné zkušenosti mají i na ITSZ a to je zkoušeli v tropickém skleníku. Možná budeš mít štěstí, ale nevěřím tomu, že ti vydrží déle jak dva roky. Trochu lepší zkušenosti mám s pěstováním chleovníku - džekfrut (Artocarpus heterophyllus), ten mi živoří již asi tři roky a současně má dva živé listy. Opravdu s tak zvláštními nároky jaké durian má jsem se ještě ani nesetkal. Musím říct, že jsem ho pěstoval v totožných podmínkách jako kakaovník. Kakaovník má dost přes dva metry a pravidelně kvete, z mnoha rostlin durianu mi nezbyl ani jeden. Nešli ani v bytě ani ve skleníku.

Před pár lety jsem koupil celý durian v Globusu (nebyl zrovna nejlevnější), jíst se to nedalo, smrad jak svítiplyn. Ovšem semen tam bylo plno. Docela nezvyklý jehlanovitý tvar. Některá zcela hluchá, plná semena však klíčila 100%. První vyklíčil kořen, do nějž byly přečerpány zásobní látky ze semene, tudíž kořen byl řepovitý. Poté začala růst nadzemní část. Plstnatý kmínek i rub listů. Chloupky byli jakoby nazlátlé barvy. Listy byli podobná listům vrby, dlouze kopinaté. Z počátku rostlinky poměrně rychle rostly, na podzim růst zastavili, neopětovaly ho ani na jaře. Celou další sezonu se ani nehnuly. Na podzim opadaly, dřevo však vydrželo asi další rok zelené, v jakémsi stavu vegetačního klidu. Nic ho již však k vegetaci neprobudilo. Postupně začaly vysychat. Nechci ti brát iluze, ale durian (Durio zibethinus) je strom tropických deštných pralesů z rovníkových nížin. Tedy se jedná o jednu z nejnáročnějších rostlin pro pěstování. Četl jsem jakousi legendu, kdy Siamští králové měli speciální běžce, kteří měli za úkol doběhnout pro ovoce na jih Thajska a rychle donést králi k obědu. Plyne z toho to, že se jim asi pěstování příliš nedaří ani v okolí Bankoku. Nechci ti tedy brát iluze, rozhodně ne, ale určitě nebudeš první, kdo semena vyklíčil a vypěstoval semenáčky. Znám několik dalších nadšenců co se do toho pustili. Ovšem život rostlin končí spolu s vyčerpáním zásobních látek z děloh semene, které byla přečerpána do zbytnělého kořene. Podobné zkušenosti mají i na ITSZ a to je zkoušeli v tropickém skleníku. Možná budeš mít štěstí, ale nevěřím tomu, že ti vydrží déle jak dva roky. Trochu lepší zkušenosti mám s pěstováním chleovníku - džekfrut (Artocarpus heterophyllus), ten mi živoří již asi tři roky a současně má dva živé listy. Opravdu s tak zvláštními nároky jaké durian má jsem se ještě ani nesetkal. Musím říct, že jsem ho pěstoval v totožných podmínkách jako kakaovník. Kakaovník má dost přes dva metry a pravidelně kvete, z mnoha rostlin durianu mi nezbyl ani jeden. Nešli ani v bytě ani ve skleníku.

Omlouvám se za odpověď, nevšiml jsem si, že Martin 01 opět oživuje témata šest let neaktivní bez nějakého přínosného zjištění či důležitého dotazu. Zřejmě hon na hvězdičky.

na hviezdičkách mi nezáleží... len ma zaujímalo ako dopadli...

Keď už sme tú tému nakusli:
Mám s durianom podobné skúsenosti, skúšal som duriany z Malajzie aj z Thajska. - myslím, že je to slepá ulička - aj keď problém nebude len v teplote, či vlhkosti - asi to nejako súvisí s pôdou.
Chlebovníky sú na tom o poznanie lepšie, aj keď aj tam je to rôzne podľa druhu. Najlepšie mi prosperuje Artocarpus mariannensis, artocarpus integer pôsobí tiež nádejne, aj keď o tom viem, že s ním majú problémy aj niektorí pestovatelia napr. v Mexiku. Artocarpus heterophylus je tak "ani z voza ani na voz" a najhoršie u mňa prosperoval artocarpus odoratissimus- Marang, z ktorého už nemám ani jednu rastlinu.

Mám ty stejné zkušenosti z durianu přivezeného z Indonesie či Malajsie, klíčí celkem dobře, ale do půl roku byly pryč.

Co se těch chlebovníků týče, přes spolužáka se mi podařilo získat semenáč Artocarpus heterophyllus z jedné botanické zahrady, který byl vysoký hodně přes metr a nádherně olistěný. To znamená, že to s touto rostlinou nějak jít musí i v našich podmínkách. Já z něj během dvou až tří let, co ho vlastním dokázal udělat asi dvaceti centimetrové koště, se třemi listy. Kde dělám chybu? Netuším! Jednou po zimě byl celý žlutý, vypadal, že je na sklonku svých sil. Naštěstí se blížilo jaro, umístil jsem ho do skleníku a v tu chvíli úplně uschnul. Měl namířeno do popelnice, když jsem si všiml, že vyhání nový pupeny u báze kmene. Po půl roce letnění suchého klacku ve skleníku se rostlina ani nehnula. Pupeny vyrašily až na zimovišti v obýváku. Od té doby vždy alespoň dva listy měl. Hodně trpí sviluškou. Po postřiku trochu obrazí, pak nějakou dobu chvíli roste, až ho opět roztoči napadnou a začne opadávat. Podle mého nesnáší suchý vzduch, ale ani vlhký vzduch ve skleníku mu nedělá dobře v kombinaci s kolísavou teplotou. Kdo byl v botanické v Teplicích a viděl Artocarpus altilis, který tam pěstují, ví že to nějak jít musí. Ale zřejmě to není rostlina do bytu. Spousta informací na internetu, kdy se lidem daří perfektně pěstovat chlebovník, jsou často zmatečné, neb chlebovníkem nazývají rohovník obecný Ceratonia silikqua (svatojánský chléb).

No jediné, čo som vypozoroval je, že hoci je z trópov, správa sa ako nejaká suchomilná rastlina, vždy keď ho nepolievam prosperuje a keď už si poviem, že už ho musím poliať lebo je zemina úplne suchá, tak po zálievke stratí nejaký list alebo mu zaschne časť vetvičky, mne to pripadá, že neznáša vodu v pôde Aj o prvé artocarpus integer som prišiel zálievkou -teraz ich mám v malých kvetináčoch kde hlina rýchlo preschne a zalievam len keď zvesia listy a vyzerajú perfektne a prosperujú. Rád by som chlebovníky pestoval a tak uvítam každý poznatok.

Ještě jsem si vzpomněl na jednu poměrně zajímavou věc, kterou chlebovník začal dělat před tím, než začal opadávat. Začal totiž tvořit květenství, které se však již nerozvinulo a uschlo. Zřejmě snaha zachování své DNA a aspoň prostřednictvím rozmnožení se před smrtí. Smrt mu však naštěstí nevyšla a poté co jsem ho z jara opět nastříkal proti svilušce, tak opět narůstají nové výhony.