Dělení trsů je možné jen u některých druhů. Orchidea je široký pojem a čítá několik desítek tisíc druhů . Některé , tedy z těch co žijí v půdě, se tak množí ale pozor aby jste nepřišli i o původní rostlinu . Zde bych Vás odkázal například na pana Baláže z Rožinky který má nádherné rostliny. Kontakt získáte přes Pražský
http://www.soldanella.cz/ nebo Brněnský klub
http://www.cmail.cz/kasvo/ skalničkářů kde pravidelně vystavuje a jeho rostliny jsou vždy naprosto špičkové.
Pěstování pomocí tkáňových kultur (in vitro )je důvod proč dnes koupíme nádherné orchideje za cenu, ne příliš odchylných od domácích květin. Technologie není až tak složitá. Problém je ve vybavení pracoviště . Vše je naprosto sterilní a zničení práce je i při malé chybičce téměř jisté. Přesto, že je tato technologie rozšířena na celém světě , tedy i u nás není to nic jednoduchého a pokud nemáte chuť zařídit si laboratoř tak na to raději zapomeňte. Vyplatí se to opravdu jen ve velkém . U nás to dělá např. pan Holub
http://www.janholub.cz .
Rozmnožování orchidejí můžeme rozdělit na:
generativní (výsevem semen)
vegetativní (dělením rostlinných částí).
Rozmnožování výsevem semen je poněkud problematické. Semena jsou velmi malá a prakticky nemají žádné zásobní látky. V přírodě semena orchidejí klíčí za pomocí příslušných symbiotických hub z rodu Rhizoctonia, kterými jsou infikovány a houby zajišťují potřebnou výživu. Vyklíčí tak ovšem jen nepatrné množství semen, a proto se u orchidejí tvoří semen velmi mnoho. Běžný výsev do substrátu je v podstatě neúspěšný. Občas se dříve zkoušelo vysévání semen k mateřským rostlinám, kde se potřebné houby vyskytují, ale úspěch je velmi malý.
V praxi jsou dnes orchideje vysévány na speciální živné médium ve sterilních laboratorních podmínkách. Toto médium obsahuje veškeré potřebné živiny vedoucí k úspěšnému vyklíčení. Vysévají se tak buď zralá semena, nebo ještě nevyzrálá semena z uzavřených semeníků, což je jednodušší, ale hrozí zde rozšíření nějaké virózy z mateřské rostliny. Metoda výsevu na média je poměrně náročná na zařízení, pomůcky a materiál.
Rozmnožování dělením rostlin je poměrně jednoduché, i když klasickým způsobem není možné namnožit jich mnoho. Až rostlina naroste do větších rozměrů, je možné přistoupit k rozdělení, ale tak aby každá z dceřinných rostlin měla alespoň 3 zdravé pahlízy (výhony), což je důležité pro zdravou regeneraci. Řezné rány musí být čisté a přes opětovným nasazením by se měly nechat mírně zaschnout. Polámané a odumřelé kořeny se odstraňují. Dceřinné rostliny je nutné dobře ukotvit v substrátu, nejlépe vyvázáním k opoře. Na tři týdny pak omezíme zálivku, nejlépe jen rosíme. Některé orchideje po rozdělení často jedno vegetační období nekvetou, proto je lépe rostliny často nedělit. Výhodnější je, když můžeme rostlinu rozříznout ještě v květináči před začátkem rašení a počkat, až začnou rašit nové výhony z obou dceřinných rostlin. Regenerace je tak rychlejší (možné např. u rodu Cattleya).
U rodu Cymbidium a jiných terestrických rodů je možno používat k množení jednotlivé zadní pahlízy vsazené do poréznějšího substrátu. Mladé rostliny vykvetou za 4 až 5 let.
U rodu Dendrobium je možno použít k množení segmenty starších pahlíz položením na vlhký rašeliník a uzavřením v plastikovém obalu. Mladé rostlinky vykvetou asi 4 roky.
U rodu Phalaenopsis je možno použít malé rostlinky, které se občas vytvoří na květním stvolu. Mohou vykvést za 3 roky.
V moderní praxi se orchideje vegetativně množí opakovaným dělením velmi malých částí izolovaných z vrcholků mladých výhonů (meristémů) a následnou kultivací na živných médiích v laboratorních podmínkách. Tato metoda je podstatně efektivnější, je však náročná na technologii a energii.
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
Stále niektorá kvitne,pekne sa im darí,sú nenáročné,máme ich celoročne na okne v byte. 
a v obchode sú nehorázne drahé.
Ale tu knihu si skúsim pozhánat,stojí to za to. 
