MRAZUVZDORNÉ PALMY

Ve světě je známo několik druhů palem odolávajících teplotám až -23°C. V
Evropě je sběratelé pěstují v Německu, Dánsku, Rakousku, Polsku a dokonce i ve
Skandinávských zemích a na Islandu.

Semena těchto, již v Evropě vypěstovaných palem, pocházejí z rostlin, které rostou v co nejvyšších polohách jejich přirozeného výskytu. Tak je zajištěna vysoká mrazuodolnost těchto druhů.Mezi nejznámější druhy palem, pěstovaných ve střední a severní Evropě patří:

Rapidophyllum hystrix -23°C, Sabal minor -20°C, jsou druhy s vějířovitými
listy, které tvoří kmen velmi pomalu a spíše rostou jako přízemní palmová
křovina. Nannorrhops ritchiana -23°C je nejmrazuvzdornější palma tvořící kmen vůbec.
Listy jsou vějířovitě zpeřené, dorůstá výšky až 7 metrů..
Trachycarpus fortunei -17°C, Trachycarpus takil -18°C a Trachycarpus
wagnerianus -17°C jsou palmy s vějířovitými listy, dorůstající výšky až 15
metrů.
Jubeae chilensis -15°C nejmrazuvzdornější palme se zpeřenými listy dorůstající
výšky až 20 metrů.

Při jejich pěstování u nás je však nutné zachovat podmínky v jakých rostou ve
své domovině. Mrazuodolné druhy palem rostou většinou v horských oblastech se
sušším podnebím, s minimem zimních srážek. V našem klimatu je možné tyto druhy
pěstovat volně venku na stanovišti chráněném proti mrazivým severním větrům. Z
důvodu zajištění suchých podmínek v zimním období vysazujeme palmy do směsi
rašeliny, zahradní zeminy a písku v poměru 1:1:1. Jáma by měla být hluboká až
do nepromrzající hloubky, tj. alespoň 70 cm. Na jejím dně je nutné položit
drenáž z oblázků, aby byla půda v okolí rostliny dobře odvodněna. Ve vegetačním
období , při denních teplotách nad 15°C, vyžaduje většina mrazuodolných druhů
dostatek vláhy a pravidelné a přiměřené hnojení, které však začátkem září
přerušíme..
Pro bezpečné přezimování palem vysazených volně venku je však nutné dodržet
následující podmínky: Při příchodu mrazů pod -5°C je nutné, u vzrostlých palem,
které již vytvořili kmen, pokrýt okolí rostliny suchým izolačním materiálem do
výšky 20 cm a ten pak zakrýt fólií proti vlhkosti. Kořeny jsou nejvíce náchylné
na poškození mrazem. Vhodné je taktéž chránit proti vlhkosti střed rostliny
odkud vyrůstají listy. Vlhkost, která se zde shromáždí během zimních oblev a
dešťů, může vážně poškodit rostlinu během následujícího mrazivého období. Pokud
by však hrozily teploty pod mrazuvzdorný limit rostliny, je vhodné ji zabalit
celou. Nechráněné palmy mohou sice přežít i teploty pod jejich mrazuvzdorný
limit ale většinou na úkor poškození listů. Není neobvyklé, že palmě vystavené
mrazům hluboko pod limit odumřely listy a nejevila známky života, začnou opět
rašit listy i několik měsíců po opadnutí mrazů. Stáří rostliny je taktéž
důležitým faktorem pro mrazuvzdornost, který je však možné u mladých rostlin
řešit zvýšenou zimní ochranou, což není u malých rostlin žádný problém:
pokryjeme rostlinu suchým listím, tak aby listy alespoň částečně vyčnívaly, pak
vztyčíme nad rostlinou např. dřevěnou trojnožku kterou pokryjeme bílou netkanou
textilií (pavučinou) aby dovnitř mohlo vnikat světlo, které rostliny potřebují
i v zimním období. Konstrukci pak překryjeme fólií, ve které na bocích
vytvoříme větrací otvory, aby nedocházelo ke srážení vlhkosti uvnitř zábalu.
Takto zajištěné mladé palmy s mrazuvzdorností do - 17°C přezimují bez poškození
i při teplotách okolo -20°C. Na jaře se pak opět můžeme těšit z pohledu na
krásné palmy v naší exotické zahradě.

Pavlína Molková
http://cesketropy.wz.cz