CITRUSY

Dnešní datum: 24. 09. 2017  | Hlavní stránka | Diskuzní fórum | Reklama | Download | Hosting |  
VYHLEDÁVÁNÍ

Hledej
Vyhledávání ve všech článcích citrusy.cz


HLAVNÍ MENU
Seznam rubrik
  • Odkazy na stránky
  • Nejčtěnejší články
  • Ankety
  • Přihlášení čtenáře
  • Rozšířené vyhledávání



  • NAŠE TIPY

    PARTNER LINKY


    NÁŠ SPONZOR


    REKLAMA

    STATISTIKA
    TOPlist

    HOSTING a SPRÁVA
    Hosting : www.LevnyWeb.cz Správa : www.LevnyWeb.cz

    http://o-chae.com


    * PONCIRUS TRIFOLIATA a ONDROVO DOBRODRUŽSTVÍ

    Vydáno dne 21. 12. 2007 (19235 přečtení)

       Další z našich čtenářů Ondra Stískal  se rozhodl s Vámi podělit o zážitky spojené s pěstováním citrusů.Snad mi nebude mít Ondra za zlé že jsem udělal malé úpravy.

        Tento článek je věnován serveru citrusy.cz. Přemýšlel jsem nějakou dobu, zda mohou mít moje zkušenosti shrnuté do tohoto článku nějaký význam. Možná z pohodlnosti, abych to třeba nemusel sepisovat. Pěstuju citrusy 5 let. Je to krátká doba, ve srovnání s jinými citrusáři. I ty začátky jsou ale na zkušenosti a zajímavé příhody poměrně pestré, a tak je článek zde. Pro ty, kdo začínají, může být zdrojem informací, zkušenější se mohou aspoň dobře pobavit. I když většina z toho, co v článku najdete je již jednou napsané někde na fóru, tak tady to není nemilosrdně rozstrkaná do stovky témat.

    Poncirus trifoliáta

    V roce 2002 jsem se na serveru citrusy.cz dočetl, že existuje nějaká podivná trnitá rostlina poncirus trifoliáta, blízce příbuzná rodu citrus, která pochází ze severní Číny a vydrží u nás venku i přes zimu. Senzace, konečně můžu pěstovat citrusy na zahradě, i když nemám skleník a bydlím v paneláku. I vypravil jsem se stopem do skleníku AGRO Tuřany v Brně-Přízřenicích, kde bylo tehdy možné asi za 30 Kč koupit dvouleté semenáčky poncirusu, a bednu jsem jich koupil (co šlo pobrat, aby mě nevyhodili z trolejbusu). постельное белье интернет магазин

    Zasadil jsem je v Hnanicích u Znojma na zahradě, některé na kopec nad vsí. Pár jsem jich zkoušel naroubovat. Dobře dodnes roste Fortunella obovata, kterou jsem věnoval Stanici přírodovědců v Praze. Roub Meyerova citroníku vyrašil příkře do boku a od té doby roste asi 5 let pořád jenom do boku. Je to krásná rostlina, vskutku, někdy mívá i tři listy současně.(hehe) Můj Poncirus na kopci pomohl v předjaří zažehnat nedostatek vitamínů nějakému zajíci. Totálně ho sežral, zbyl jen centimetrový pahýlek. Kořeny třech rostlin na zahradě zblajznul hryzec. Pochopil jsem, že vypěstovat velký plodící keř bude problém, ačkoliv mráz suverénně přežily všechny rostliny. Hned další zimu ale dvě zmrzly, a k tomu jsem přikrmil dalšího zajíce (a nebo se vrátil ten který už ochutnal v minulém roce). AGRO se přestalo poncirusy zabývat, ačkoliv jsem já potřeboval nějaké rostliny zase sehnat pro mé "pokusy". Petr Broža (aktivní člen tohoto porálu) napsal v té době na citrusy.cz informaci o plodícím keři poncirusu v Lednici, a dal tam i fotku. V Lednici to moc neznám, styděl jsem se tehdy Petra otravovat, kdeže ten keř je, ale říkal jsem si, podle fotky to najdu. A tak jsem vyrazil.

    Jednu sobotu ráno jsem tak v Hnanicích sedl na kolo, dojel do Znojma a posunul se motoráčkem do Valtic. Z Valtic jsem brzy přijel do Lednice a začal systematicky pročesávat město, ulici po ulici. Nikdy před tím bych neřekl, jak je Lednice veliká. Po 3 hodinách ježdění na kole po Lednici jsem stanul před keřem, jako na potvoru to nebylo v žádné zastrčené uličce ale kousek od zámku přímo na hlavní silnici. Keř byl nádherný. Přes 2 metry vysoký, proti modré obloze svítily na trnitých větvičkách žluté kulaté semišáky.Trifoliáta

     Domluvil jsem se s paní, že si můžu nějaké plody posbírat, a nakonec jsem dostal asi dvě kila. Na říjen bylo docela hezky, tak jsem sedl na kolo a vydal se k Mikulovu. V Mikulově jsem se rozhodoval, zda jet do Znojma přes Drnholec, což se mi zdálo proti větru, a nebo Rakouskem. Jasná volba - otočil jsem to na hranice. Po další hodině kdesi na rakouském venkově jsem ovšem začal pociťovat hlad. Neměl jsem ani ojro, a tak jsem zajásal, když se kousek před Laa objevila sem tam na poli nějaká zapomenutá cukrovka! Zajel jsem na kole k nejbližší řepě, z kapsy vytáhl očkovák a zakrojil. Hmm, chutná to jako sladká kedlubna, proč ne. Sedl jsem si na pole, nožíkem odkrajoval další sousta a celkem slušně poobědval, padla na to asi čtvrtka řepy. Vyrazil jsem dál na západ, cesta byla široká, rovná, vítr šel z boku, svítilo sluníčko, řepa dodávala energii a jelo se krásně. Brzy mě ale začala trápit žízeň. Kajne ojro, kajne limonáde.. znělo mi v hlavě, přestože neumím německy. Byla doba vinobraní, a tak jsem v nějakém Haugsdorfu narazil na staršího pána s paní jak myli před lisovnou kádě. Ukazoval jsem na prázdnou láhev a poprosil - Hábenzí bitte trinkvasr? Mohl jsem si natočit do sytosti, a tak jsem žízní nezahynul a k večeru dovezl své první získané plody poncirusu do Hnánic u Znojma.

    Hned večer jsem jeden plod ponciru rozkrojil a užasl! Ono to vypadá vážně jako citron! Několik segmentů, buňky plné šťávy, ovšem semen jako hnoje, skoro se tam dovnitř nic jiného nevejde. Jeden poncirus jsem si oloupal, zbavil semínek a slupnul. Zajímavý zážitek, řekněme, až budou stát citrony tři stovky za kilo, začnu jíst poncirusy.

    Můj táta má ve zvyku jíst většinu ovoce vcelku a zvládne opravdu hodně. Strčil si tedy do pusy jeden plod a tak jak byl, s kůrou i se semínky ho zchroupal. Tvářil se nezvykle rozpačitě, dost dlouho nic neříkal a marně hledal slova, nakonec řekl: Hm, proběhly mi po jazyku postupně snad všechny chutě.. a mezi slovy jsem četl spíš: Proběhl mi život před očima!

    Poncirus i s kůrou nejezte, je to kruté :) Do čaje se ale hodí, nějaký ten poncirin každý vydrží a vitamínů je v něm spousta. A tak jsem prožil malé dobrodružství při získání semen a šel spát, ovšem s navoskovanýma zubama, protože.. to jsem Vám vlastně ani neřekl, no to nevadí. Zkuste si to, uvidíte sami!

    Dnes máme na zahradě spoustu trifoliát, taky jeden vzrostlý exemplář odrůdy Flying dragon od pana Matějky a spoustu semenáčků z různých zdrojů - od Zdeňka odrůdy Rubidoux a Flying Dragon, výsevy ze tří let lednické trifoliáty od paní Ligasové, pár brněnských. Starší rostliny přežily bez úhony jak zimu se dvacetistupňovými mrazy a spoustou sněhu, tak teplou zimu 06/07 i letní sucha. Jedno a dvouleté semenáčky špatně snáší letní sucha. Když se párkrát za léto nezalijou, některé uschnou. Mrazy jim nevadí. Aspoň ty, co zatím byly.

    I když pěstuju řadu dalších citrusů, poncirus trifoliáta je v našich podmínkách king! Časem se z žebráčka vyklube proutek a z něj nakonec docela důstojný keřík, který Vás na jaře potěší, že přečkal zimu, vyraší nové lístky, které jeden slibný rok předstihnou i poupata, v létě na něm najdete zabydlené pavouky nebo kudlanku a rád Vás při očumování pořádně píchne do nosu. K podzimu lístky zezlátnou a zrůžoví, poncirus usne a prostě si pospí, přikrytý do pasu sněhem počká pod mrazivým svitem hvězd zase na jarní sluníčko.

    Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 272 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


    INZERCE

    VÝHODNÝ NÁKUP


    REKLAMA
    Prostor pro Vaši reklamu

    REKLAMA PRO CITRUSY.CZ
    Jesli-že se Vám naše "noviny" líbí budeme rádi pokud si umístíte ikonku na Vaše stránky
    Nebo si nás uložte do oblíbených Ctrl + D

    INFORMACE
    CITRUSY.CZ
    Vydavatel:Richter group
    Copyright: Richter 2001 Kontakt:Pomocí diskusního fora


    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.