Ošetřování citrusů na jaře

Jakmile začne jaro, začíná přibývat i světla a ve studené místnosti, kde rostliny zimují se pozvolna zvyšuje teplota. V březnu přenášíme rostliny z chladna do teplejší místnosti.

Ještě před začátkem jarního růstu je vhodné rostliny zimující jak v teple, tak i v chladu, přesazovat. Rostlinám ve velkých nádobách vyměníme alespoň vrchní vrstvu půdy. Korunky rostlin upravíme řezem. Odstraníme všechny zaschlé a korunu zahušťující větvičky a holé větve zakrátíme. Větvičky seříznuté z plodících rostlin můžeme použít k očkování nebo řízkování. Především v jarních měsících se u plodících rostlin vytvářejí květní poupata, jejichž udržení, normální vývoj a odkvetení jsou základem dobré úrody. Teploty vzduchu se v tomto období nemají příliš lišit od optima. Rostliny vyžadují dostatek světla a vláhy. Nesnáší velké kolísání hlavně půdních teplot, nesnáší přeschnutí kořenového balu a xřehnojení dusíkem. Je vhodné zvýšené fosforečné hnojení. Rostliny stojící přímo u okna, na které dopadají přes sklo přímé sluneční paprsky trpí přehříváním listů i substrátu. Lze tomu částečně bránit tím ,že po dobu slunečního svitu připevníme za okno průsvitný papír.Ten propouští dostatek světla ale odráží a rozptyluje světelné paprsky. Všechny odrůdy citrusů nejsou schopny tvořit plody bez opylení (parthenokarpicky). Opylujeme je proto uměle, abychom zvýšili množství nasazených plodů. Pyl přenášíme z jedné rostliny na druhou slabým dřívkem (zápalkou), na jehož konec jsme namotali chomáček vaty. Máme-li jen jednu rostlinu, přenášíme pyl z květu na květ. Pyl musí být suchý, proto před opylováním dbáme, abychom do květů nenastříkali vodu. Pro umělé opylování volíme slunečný den. Nasadí-li citroník mnoho květů, protrháváme je ještě v mladém stavu, aby ponechané zesílily, protože většina nedostatečně opylených a slabých stejně opadne. Na takto upravených rostlinách ponecháváme jen tolik plodů, kolik je rostlina schopna vyživit. V prvním roce plodnosti lze doporučit ponechání 1 - 3 plodů, ve druhém až 8, ve třetím až 15, ve čtvrtém až 25 plodů. Není to šablona, záleží na vzrůstu, olistění a celkovém stavu rostliny. Dobře ošetřovaný roubovanec může ve třetím roce vyživit i víc než 30 plodů, zatím co stejně stará rostlina na nevhodné podnoži nebo jinak nesprávně zapěstovaná vyživí sotva 10 plodů. Při regulaci kvetení, kdy vyštipujeme nadpočetná květní poupata, ponecháváme vždy o něco více květů. Musíme počítat i se ztrátou části mladé násady. Účelné je odstraňovat především deformované a nevyvinuté květy, květy s nevyvinutým pestíkem a pod. Takové květné pupeny bývají zpravidla menší, později protáhlejší, často nepravidelné se slabší stopkou. Je vhodné se několikrát před vyštipováním přesvědčit na podélném řezu poupátka, zda jsou květy opravdu defektní. OŠETŘOVÁNÍ ROSTLIN V LÉTĚ Po odkvětu začíná růst a vývoj mladých plodů. Část násady opadá hned po odkvětu, část v době, kdy jsou plody velké asi jako višeň. Dokud se plody na stopkách řádně neusadí, to je nedosáhnou velikosti lískového ořechu či višně, do té doby je nebezpečí, že při nepříznivých podmínkách opadnou. Po tomto období již není vliv nepříznivého prostředí na opad mladých plodů tak velký. Je mnoho příčin, které mohou způsobovat opad mladé násady: hromadný opad listů, silné napadení chorobami a škůdci, velmi často také nedostatek živin v substrátu, přehnojení dusíkem, vysoká vzdušná teplota (kolem 30°C) a současně nedostatečně prohřátá půda, příliš suchý vzduch, zálivka studenou vodou, přeschnutí nebo přemokření kořenového balu (může zapříčinit ucpání drenážního otvoru v nádobě), nedostatek světla, sluneční úpal, nevhodná odrůda nebo také podnož pro dané podmínky místnosti a jiné. Po přirozeném opadu mladých plodů se zbývající plody rychle vyvíjejí. Vhodná teplota prostředí je kolen 22°C, nejvýše 25°C. Za horkých letních dnů dbáme na to, aby nám sluneční paprsky nepřehřívaly listy a substrát v květináči. Zálivka a rovněž přihnojování musí být dostatečné. Stane-li se, že kořenový bal v nádobě přeschne, provedeme zálivku infiltrací: květináč postavíme do větší nádoby s teplou vodou a suchý substrát si potřebnou vodu nasaje. Někteří pěstitelé vystavují rostliny po přechodu jarních mrazíků (v naších podmínkách kolem 25. května) ven na balkon, do truhlíku před okna nebo je-li to možné do polostínu stromů v zahradě. Na podzim, dříve než přichází podzimní mrazy, zpravidla na počátku nebo v polovině září, je znovu přenášejí do pokojových podmínek. Tento způsob však nemůžeme doporučit. V pokojových podmínkách je stavba listů jiná než na přímém slunci venku. Přeneseme-li rostliny z jednoho prostředí do druhého, můžeme jim velmi uškodit. Rostliny venku trpí slunečním úpalem a přes zimu pak v teplé místnosti shazují příliš mnoho listů. I pozvolný přechod z pokoje ven a opačně - nazpět do pokoje rostlinám neprospívá. Někteří úspěšní pěstitelé citrusových rostlin je mají celoročně v pokojové kultuře a i když tyto nikdy nepocítily přímé sluneční záření, rostou velmi dobře a uspokojivě plodí a přes zimu shazují jen malou část listů. Přivykly natolik pokojovým podmínkám, že se jim často ve zvlášť světlých místnostech nebo i sklenících nedaří. Při letním větrání místností dáváme pozor, aby sluneční paprsky nedopadaly otevřenými okny přímo na listy. Horké sluneční paprsky, hlavně v poledních hodinách, by mohly způsobit, že by se listy mohly po čase kroutit, zasychat a opadávat. Nesmíme zapomínat na včasné tvarování a zaštipování rostlin a na postřiky proti škůdcům a chorobám. Na počátku podzimu (v září) omezujeme hnojení rostlin, které budeme zimovat v chladnu a všechny výhony zaštípneme, aby včas vyzrály. Citrusy vystavené venku přenášíme do pokoje před příchodem mrazíků za vlahého-teplého dne a s prohřátým půdním balem. V teplé místnosti mohou být rostliny až do listopadu, kdy je přeneseme do studené místnosti. Z koruny předtím odstraníme všechny usýchající listy a větvičky, rostliny zalejeme a celé jemně postříkáme kombinací přípravků proti houbovým chorobám a savému hmyzu.