Jak rozložit dobu svícení (přisvětlování) v době růstové fáze?
Rostlina má hlavní fázi růstu hlavně na jaře a v létě, kdy jsou dny velice dlouhé a noci krátké. Proto při simulaci umělým světlem musíme toto dodržet = svítit 12-18 hodin denně. A pokud nám záleží také na ceně za elektřinu je lepší svítit menší watáží po 12-18 hodin, než velkou watáží po dobu 4-6 hodin.
Tím bychom mohli rostlinu zmást, protože rostliny dokáží rozpoznat příchod doby vegetačního klidu pomocí nižších teplot a právě pomocí kratší doby světla. Rostlina by začala ukončovat svůj růst. Snažila by se o předčasné dozrávání plodů což by mohlo vést k opadu atd.
Naopak krátké doby svícení využíváme na podzim a v zimě, kdy rostlině dopřejeme kratší dobu světla jako při venkovních podmínkách pod sluncem. Rostlina se snaží ukončit růst a začne se soustředit na vyzrávání letorostů, listů a plodů, které za dlouhou dobu růstu stačili pořádně vyrůst. Tím docílíme velké jakosti plodů a kvalitní přezimování...
Jakou zářivku/výbojku použít pro ideální výsledky?
Na našem trhu najdeme poměrně široký sortiment zářivek/výbojek od mnoha výrobců (Tesla, Phillips, Osram/Sylvania, GE/Tungsram). Často se ale stává, že najdeme mnoho typů i u jednoho výrobce, které se liší svými pro nás důležitými parametry, jako svítivostí (v lumenech), teplotou světla (v kelvinech) a v neposlední řadě vyzařovanou energií v různých částech spektra (ve wattech na m2, či v procentech celkového vyzářeného výkonu). Proto se nyní podíváme na to, co tyto veličiny pro naše rostliny znamenají.
Svítivost v lumenech udává, kolik světla je schopen světelný zdroj vyprodukovat. Pro naše rostliny se můžeme držet všeobecně zavedeného pravidla 50000 lm na metr čtvereční. Tato hodnota by měla rostlinám plně stačit pro růstovou i květovou fázi, ovšem v době květu vede zvýšení až na 80000 lm na m2 k mnohem lepšímu vyzrávání a dozrávání plodů.
Teplota světla a pan Kelvin
Teplota světla v kelvinech zjednodušeně řečeno udává barvu světla, kterou daný světelný zdroj produkuje. Konkrétní barvu můžeme též určit podle vlnové délky paprsků světla, v nanometrech. Barva světla je pro naše rostliny esenciální, jelikož díky světlu různé vlnové délky provádějí chemické reakce jako třeba fotosyntézu. Mohou nejefektivněji využít modré světlo (6000 kelvinů a více, 445-500nm - podpora kořenového systému a rychlého růstu, rostliny košatější a nižší), a světlo červené (2000 kelvinů, 600-700nm - tvorba chlorofylu, podpora květu, rostliny vysoké). Například zelené světlo je očividně moc nezajímá, proto jsou zelené (vidíme odražené světlo, jehož červené a modré složky byly pohlceny listy rostliny).
Sumarizováno, pro růst rostlin zvolíme světlo intenzivně modré, rostliny budou dobře růst, a budou malé a košaté, což je poměrně důležité, aby rostlinky byly kompaktní a neměli dlouhé vytáhlé letorosty s nepřirozeně velkými listy. Světlo s rovnocenným poměrem modré a červené, tedy blížící se slunečnímu, vytvoří optimální podmínky pro růstovou fázi. Pro fázi kvetení nakonec zvolíme světlo intenzivně červené, které podpoří květů a plodů. Takovéto světlo s dobrou teplotou prostředí nám pěkně vybarví plody a už moc neovlivní vzhled rostliny, protože rostlina na podzim pozastaví růst a věnuje se hlavně dozrávání.
Rovněž se v této fázi vyplatí poskytnout i trochu ultrafialového záření UV-A a UV-B (290-400mn), které jako stresující faktor způsobuje zvýšenou produkci mízi a pryskyřice a tím rychlejší vyzrávání rostlin.
Při výběru vhodného světelného zdroje se zaměříme na třetí faktor, a to na vyzařovanou energii v různých částech spektra. Obvykle je vyobrazena jako graf s x souřadnicí jako délka vln v nm, a y souřadnicí jako celková vyzářená energie nebo Watty na např. m2 - vyjde to opticky nastejno, budeme z grafu vědět, kolik daný zdroj vyzařuje v modrém a červeném spektru. Všeobecně se též dá vhodný zdroj určit podle teploty v kelvinech. Tyto informace je možné nejlépe nalézt na webu či v katalogu daného výrobce.
Článek připravil Michal Kazda